ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.1674.2008.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně V. B., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. T. K., jako správci konkursní podstaty úpadce B. d. K. s. Ř., zastoupenému advokátem, o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 3/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2008, č. j. 13 Cmo 452/2007-93, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.034,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 30. července 2004, č. j. 41 Cm 3/2001-49, Městský soud v Praze vyloučil ve výroku označenou bytovou jednotku a garáž se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce B. d. K. s. Ř (první výrok), rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok) a uložil žalobkyni zaplatit státu soudní poplatek (třetí výrok).
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se garáže se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku, v části týkající se bytové jednotky se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku odvolací řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
Odvolací soud ohledně garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly uzavřel, že:
1/ Podle gramatického výkladu §24 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákona o vlastnictví bytů), formulace „na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů“, určuje vlastnost budovy. Oproti tomu formulace „byty, garáže a ateliéry v budovách“ slouží k vyjádření jejich vlastnosti umístěním v definované budově, nikoliv však již k vyjádření vlastnosti jiné (totiž, že byly vystavěny s úvěrovou pomocí podle zvláštních předpisů).
2/ I pro ni platí režim převodu vlastnického práva podle ustanovení §24 zákona o vlastnictví bytů, i když podle článku VI. odst. 1 smlouvy o převodu vlastnictví jednotky s převodem nebyla spojena žádná platba a výstavba garáží nebyla financována z (již splaceného) úvěru na výstavbu.
3/ Úvěrová pomoc byla podle odvolacího soudu poskytnuta na stavbu budovy a je-li předmětem převodu vlastnictví témuž nabyvateli vedle bytové jednotky i garáž v téže budově, dopadá na garáž režim §24 zákona o vlastnictví bytů. Tento závěr, platný pro posuzovanou věc, nezpochybňuje ani obsah úvěrové smlouvy (ze 17. listopadu 1981), ani potvrzení úvěrující banky.
4/ Bezplatný převod bytové jednotky podle §23 odst. 2 a 3 a §24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů není projevem svobodné vůle dlužníka (převodce), nýbrž plyne ze zákona. Proto nejde o neúčinný převod podle §15 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“).
Žalovaný podal proti části prvního výroku, týkající se garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly, a proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody dle §241a odst. 2 písm. b/ a odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podstatou dovolací argumentace (tak jak je podrobně obsažena i v dovolání žalovaného v typově shodné věci, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 382/2008, a rozebrána v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 382/2008, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) je přesvědčení dovolatele, že nebyly splněny podmínky pro bezúplatný převod garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly ve smyslu §24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Dovolatel namítá neplatnost i neúčinnost smlouvy o převodu vlastnictví jednotky (garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly) ve smyslu §15 odst. 1 písm. c/ ZKV. Dále rozebírá, proč při rozhodování o nákladech řízení mělo být užito ustanovení §150 o. s. ř.
Žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť otázky předkládané mu k řešení již zodpověděl ve výše označeném rozsudku sp. zn. 29 Cdo 382/2008, jímž dovolání v typově shodné věci, ve které žalovaný vystupoval též jako dovolatel, zamítl.
Dovolatel výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o nákladech řízení. Tento výrok, ač součástí rozsudku, má povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti němu nezakládá žádné z ustanovení občanského soudního řádu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož dovolání žalovaného není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z paušální odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše podle §8, §10 odst. 3 §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí 2.250,- Kč, a z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). S připočtením náhrady za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 484,50 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) celkem činí 3.034,50 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 22. května 2008
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu