ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2253.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2253/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobců a/ Ing. I.K., a b/ Ing. R. K., , proti žalovanému Ing. T. K., , jako správci konkursní podstaty úpadce Bytového družstva K. s. Ř., , zastoupenému JUDr. M. V., CSc., advokátem, , o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 39 Cm 250/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. ledna 2008, č. j. 13 Cmo 256/2007-149, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 5. prosince 2006, č. j. 39 Cm 250/2000-115, Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Bytového družstva K. s.Ř. vyloučení v rozsudku označené bytové jednotky a garáže, se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku, ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem:
1/ zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se bytové jednotky a souvisejících spoluvlastnických podílů ke společným částem domu a k pozemku (specifikované ve výroku) a řízení v této části zastavil a změnil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se garáže a souvisejících spoluvlastnických podílů tak, že žalobě vyhověl (první výrok), a
2/ rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody dle §241a odst. 2 písm. b/ a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a požaduje, aby Nejvyšší soud potud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Přitom první výrok je dovoláním napadán jen ve své měnící části, týkající se garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly.
Podstata dovolací argumentace je shodná s argumentací dovolatele v typově shodné věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 382/2008 a byla rozebrána v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 382/2008, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.
Dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu i v jeho druhém výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Dovolání v tomto rozsahu ovšem není přípustné (srov. např. usnesení uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je proto potud bez dalšího odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.
Dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že otázky předkládané mu k řešení dovolatelem v mezích obou uplatněných dovolacích důvodů již zodpověděl ve výše označeném rozsudku sp. zn. 29 Cdo 382/2008, na který v podrobnostech odkazuje a s jehož závěry je napadené rozhodnutí v souladu.
Výrok o nákladech řízení je ve smyslu §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a tím, že u žalobců žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. října 2008
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu