ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2640.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2640/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka ve věci navrhovatele R. J. Z., zastoupeného JUDr. D.S. Ph.D., advokátem, za účasti: 1) S. B. a. s., zastoupené JUDr. P. Š., advokátem, 2) K. K., zastoupeného JUDr. Ing. A.Č., LL.M., advokátem, 3) Ing. F. K., o nařízení předběžného opatření, vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 2 Nc 1042/2007, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2008, č. j. 7 Cmo 281/2007-147, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti S. B. a. s. na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 800,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
III. Navrhovatel je povinen zaplatit K. K.i na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 800,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
IV. Navrhovatel a Ing. F. K. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. dubna 2007, č. j. 2 Nc 1042/2007-32, nařídil předběžné opatření, kterým společnosti S. B. a. s. (dále jen „společnost“) uložil, aby se zdržela jednání „žalovaným 2“ (K. K.) jako předsedou představenstva a „žalovaným 3“ (Ing. F. K.) jako místopředsedou představenstva; K. K. uložil, aby se zdržel veškerých úkonů, které odpovídají výkonu práv a povinností předsedy představenstva společnosti a Ing. F. K. uložil, aby se zdržel veškerých úkonů, které odpovídají výkonu práv a povinností místopředsedy představenstva společnosti (první výrok). Navrhovateli uložil, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení usnesení podal u soudu návrh na zahájení řízení „skutkově související s tímto předběžným opatřením“ (druhý výrok).
K odvolání účastníků 1), 2) a 3) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. ledna 2008, č. j. 7 Cmo 281/2007-147, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Své námitky podrobně odůvodňuje a navrhuje, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Stejně tak i podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. je dovolání přípustné jedině proti rozhodnutím ve věci samé.
Je tedy zřejmé, že zmíněné procesní ustanovení upravuje přípustnost dovolání jen proti takovým rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti meritornímu rozhodnutí soudu prvního stupně. Usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení předběžného opatření, však rozhodnutím ve věci samé není. Ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. proto přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti tomuto usnesení, nezakládá. Jelikož přípustnost dovolání proti takovému usnesení nelze dovodit ani z ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., nezbývá než uzavřít, že dovolání navrhovatele není přípustné (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2001, sp. zn. 22 Cdo 1925/2001, publikované pod č. C 867 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck).
Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatele podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když navrhovateli, jehož dovolání bylo odmítnuto, vznikla povinnost hradit ostatním účastníkům náklady řízení.
Náklady dovolacího řízení vzniklé společnosti sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle ustanovení §9, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve výši 500,- Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů společnosti v dovolacím řízení činí 800,- Kč.
Náklady dovolacího řízení vzniklé K. K. sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle ustanovení §9, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve výši 500,- Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů K. K. v dovolacím řízení činí 800,- Kč.
Ing. F. K. podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 29. července 2008
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu