ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2816.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2816/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové, v právní věci žalobce Ing. E.K., zastoupeného JUDr. F. K., advokátem, proti žalovaným 1) Ing. J. H., a 2) Ing. J.H., oběma zastoupeným JUDr. M. J., advokátem, o zaplacení 99.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 10 C 28/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. dubna 2008, č. j. 38 Co 49/2007-438, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným usnesením (poté, co jeho předchozí rozsudek Nejvyšší soud zrušil rozsudkem ze dne 24. ledna 2006, č. j. 29 Odo 1418/2005-270 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení) zrušil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. října 2007, č. j. 10 C 28/2006 - 397 a řízení zastavil (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit prvnímu žalovanému náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 49.840,90 Kč (výrok II.), dále povinnost zaplatit oběma žalovaným na náhradu nákladů řízení 41.707,12 Kč (výrok III.) a konečně rozhodl, že žalovaní nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV.).
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že žalobce vzal žalobu zcela zpět s odůvodněním, že tak činí ze zdravotních důvodů a s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2006. Žalovaní vyslovili se zpětvzetím žaloby souhlas a uplatnili náklady jim vzniklé před soudem prvního stupně.
Proti výrokům II. a III. usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, maje je za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítaje, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel má, s poukazem na ustanovení §150 o. s. ř., za to, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, kdy nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, přičemž tyto důvody spatřuje zejména v tom, že je trvale plně invalidní občan, který se domáhal svého práva, a to náhrady škody za 99 kusů akcií společnosti I. G., a. s. Požaduje, aby Nejvyšší soud napadené výroky usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Oba žalovaní považují napadené usnesení odvolacího soudu za správné a navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně zamítl. Náhradu nákladů dovolacího řízení nepožadují.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolatel podal dovolání výslovně jen proti výrokům usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Takové dovolání však není podle ustanovení §237 až §239 o. s. ř. přípustné (srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oba žalovaní se práva na náhradu nákladů dovolacího řízení vzdali.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. října 2008
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu