Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2008, sp. zn. 29 Cdo 4956/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4956.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4956.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 4956/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. M. O., zastoupeného JUDr. J. B., advokátkou, proti žalovanému Ing. P. B., jako správci konkursní podstaty úpadkyně M. b., a. s. v likvidaci, zastoupenému Mgr. D. B., advokátkou, vedené u Krajského soudu Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 109/2005, o určení neplatnosti směnky, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. března 2008, č.j. 7 Cmo 447/2007-81, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek ze dne 17. srpna 2007, č.j. 3 Cm 109/2005-63, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu o určení, že „směnka vlastní ze dne 8. prosince 1994, splatná 18. dubna 1995 M. b. a. s., v celkové hodnotě 5,500.000,- Kč, není vystavena v souladu se směnečným právem, neobsahuje podstatné náležitosti, jméno výstavce není souhlasné s podpisem a směnka tak podpis výstavce nemá, a tím se stává zmatečnou“, a řízení zastavil. Odvolací soud - odkazuje na ustanovení §159a a §104 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) - uzavřel, že „v dané věci je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté“, neboť pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o žalobě o splnění povinnosti (rozuměj rozsudek ze dne 4. ledna 1996, č.j. 15 Cm 111/95-57, jímž Krajský soud v Ostravě ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz, kterým bylo rozhodnuto o úhradě sporné směnky), „tvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté vůči žalobě o určení právního vztahu nebo práva, když otázka, zda tu takový právní vztah je či není, musela být posuzována při rozhodování o žalobě, kterou se žalobce domáhal plnění z tohoto právního vztahu nebo práva“. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř., namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Dovolatel zdůrazňuje, že: 1/ nebyl soudem prvního stupně řádně poučen a 2/ soud prvního stupně vyhodnotil směnku jako pravou, ačkoli tak učinit neměl a odvolací soud se touto otázkou nezabýval. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; není však důvodné. Dovolatel prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) závěr, na němž napadené rozhodnutí spočívá, a podle kterého meritornímu projednání věci brání překážka věci pravomocně rozsouzené, nenapadá. Rozhodnutí odvolacího soudu přitom plně odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 85/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2002, sp. zn. 30 Cdo 1170/2002, ze dne 11. února 2003, sp. zn. 22 Cdo 1734/2001 a ze dne 22. září 2004, sp. zn. 33 Odo 1028/2003, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. ledna 1994, sp. zn. IV. ÚS 2/93). Dovolatelem namítaná „vada řízení“ pak z povahy věci na správnost rozhodnutí odvolacího soudu nemohla mít žádný vliv, nehledě na to, že poučovací povinnost ohledně „nemožnosti takto formulovanou žalobu podat“ soud prvního stupně neměl. Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, přičemž z obsahu spisu se nepodávají ani jiné vady, k jejichž existenci dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř), Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo zamítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. prosince 2008 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/17/2008
Spisová značka:29 Cdo 4956/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4956.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§104 předpisu č. 99/1963Sb.
§159a předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-03