ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1313.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1313/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně G. R., k. s., zastoupené JUDr. F. H. Ph.D., advokátem, proti žalované JUDr. I. V., advokátce, jako správkyni konkursní podstaty úpadce P. K., o určení pravosti a pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 Cm 41/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2005, č.j. 4 Cmo 51/2005-70, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. února 2005, č.j. 4 Cmo 51/2005-70, potvrdil rozsudek ze dne 15. prosince 2004, č.j. 41 Cm 41/2002-40, jímž Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala „určení pohledávky ve výši 55,820.024,70 Kč v konkursním řízení vedeném na majetek úpadce P. K., s tím, že požaduje právo na oddělené uspokojení ze zpeněžení nemovitostí“ specifikovaných ve výroku rozhodnutí.
Odvolací soud - odkazuje na ustanovení §151f odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 1998 (dále jen „obč. zák.“) a na ustanovení §100 obč. zák. - přitakal závěru soudu prvního stupně, že žalobkyní přihlášená pohledávka ze smlouvy o úvěru i právo na uspokojení ze zastavených nemovitostí je promlčeno, přičemž žalovaná se promlčení „dovolala“.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dovolatelka - citujíc ustanovení §151f obč. zák. - zpochybňuje závěry soudů nižších stupňů, podle kterých „zástavní právo podléhá promlčení“ a k uspokojení ze zástavy může dojít „shodně ve čtyřleté promlčecí době jako v případě zajištěné pohledávky“ a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání žalobkyně, které není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., neshledal Nejvyšší soud - vzhledem k závěrům formulovaným v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 24/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2007, sp. zn. 21 Cdo 1918/2005, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2007, pod číslem 95 a v důvodech rozsudku ze dne 15. února 2008, sp. zn. 21 Cdo 888/2007 - přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. července 2008
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu