Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.09.2008, sp. zn. 29 Odo 1572/2006 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1572.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1572.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1572/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky Z. spol. s r. o., , o zápis změn do obchodního rejstříku, za účasti 1) M. M., a 2) J. Ch., , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 3872/4, o dovolání M. M. aj. Ch. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. ledna 2004, č. j. 7 Cmo 125/2003 – 62, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 26. října 1999, č. j. F 15695/99 C 3872/4 – 40, povolil Krajský soud v Hradci Králové zápis výmazu jednatelů J. Ch. a M. M. do obchodního rejstříku a zamítl návrh na zápis jejich výmazu jako společníků z obchodního rejstříku ke dni 30. června 1994. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelkou předložené smlouvy o převodech obchodních podílů uzavřené dne 15. června 1994 neobsahují prohlášení nabyvatelů obchodních podílů o přistoupení ke společenské smlouvě dle §115 odst. 3 obchodního zákoníku (dále též jenobch. zák.“) ani ujednání o ceně, za kterou se obchodní podíl převádí nebo údaj o tom, že se jedná o převod bezúplatný. „Smlouvy rovněž neobsahují dohodu stran o splatnosti kupní ceny, o následcích prodlení, možnosti odstoupení od smlouvy, atp. (§43 a násl. občanského zákoníku“ – dále též jenobč. zák.“) a jsou proto neplatné. V důsledku neplatnosti smluv o převodech obchodních podílů nedošlo k zániku účasti společníků J. Ch. a M. M. ve společnosti, nebyl tedy splněn zákonný předpoklad k zápisu jejich výmazu jako společníků z obchodního rejstříku (§200b odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2000 – dále též jeno. s. ř.“). Napadeným usnesením odvolací soud odvolání M. M. aj. Ch. proti výroku usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na povolení jejich výmazu z obchodního rejstříku odmítl. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že podle ustanovení §200a odst. 1 občanského soudního řádu v rozhodném znění (dále též jeno. s. ř.“), se řízení ve věcech obchodního rejstříku zahajuje na návrh fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, tedy samotné fyzické nebo právnické osoby, o jejíž zápis či výmaz v obchodním rejstříku jde a dále osob oprávněných k tomu podle zákona. V daném případě je tedy účastníkem řízení pouze navrhovatelka. Podle §13 odst. 1 obch. zák. jedná právnická osoba statutárním orgánem. Podle §201 o. s. ř. může odvoláním napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně účastník. Tím je v řízení ve věcech obchodního rejstříku dle právní úpravy účinné do 31. prosince 2000, podle níž se věc řídí, vždy společnost (navrhovatelka), přičemž jménem společnosti toto podání podepisuje statutární orgán. Odvolací soud uzavřel, že společníci obchodní společnosti, jíž se zápis v obchodním rejstříku týká, nejsou v projednávané věci účastníky řízení o změnu zápisu v obchodním rejstříku a nejsou proto ani osobami oprávněnými k podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oba odvolatelé dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení §239 odst. 1 o. s. ř., co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, které spatřují v tom, že soudy obou stupňů nevzaly v úvahu znění společenské smlouvy o založení společnosti A. s. r. o. z roku 1992, ve znění pozdějších změn a doplňků, ve které je pod bodem IV. stanoveno, že společnost se zakládá na dobu určitou, tj. do 31. prosince 1997. Z toho dle dovolatelů plyne, že v době, kdy oba soudy o věci rozhodovaly, tato společnost již zanikla a k výmazu, jehož se domáhají, tj. vymazání dovolatelů jako společníků navrhovatelky, dojít mělo. Namítají dále, že již v době rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. v říjnu roku 1999, kterým byl zamítnut výmaz dovolatelů coby společníků z obchodního rejstříku, byla společnost téměř dva roky zrušena. Touto skutečností se odvolací soud nezabýval, ač měl postupovat ve smyslu ustanovení §32 obch. zák., zvláště když rejstříkový soud po účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., nepostupoval v souladu s ustanovením §200b odst. 2 o. s. ř. Dovolatelé napadají správnost postupu odvolacího soudu, když ten nekonstatoval, že reálný skutečný stav není již několik let v souladu se stavem zapsaným v obchodním rejstříku a v rámci opravného řízení měl tedy sjednat nápravu. Dovolatelé rovněž mají za to, že názor odvolacího soudu, že nebyli účastníky řízení, není správný a namítají, že ve smyslu ustanovení §200e odst. 3 o. s. ř. ve vztahu k §9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. účastníky naopak byli. Dle těchto ustanovení není-li dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu. Dovolatelé navrhují, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu a stejně tak rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 13., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a pro řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který byl podán přede dnem účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy. Nejvyšší soud se především zabýval tím, zda dovolatelé, jako společníci navrhovatelky, jsou osobami oprávněnými podat odvolání, tj. zda jsou účastníky rejstříkového řízení za stavu, kdy, jak správně uzavřel odvolací soud, se v řízení použije občanský soudní řád ve znění do 31. prosince 2000. Otázku, zda je člen statutárního orgánu obchodní společnosti účastníkem řízení o zápisu změn týkajících se obchodní společnosti do obchodního rejstříku již Nejvyšší soud řešil v rozhodnutí ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. 1 Odon 62/97, publikovaném v časopisu Soudní judikatura č. III/1999 a zodpověděl ji záporně. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že je-li povolen zápis člena představenstva akciové společnosti do obchodního rejstříku na základě usnesení valné hromady, které nebylo řádně přijato anebo je v rozporu se zákonem či stanovami, došlo k porušení jeho práv v důsledku usnesení valné hromady, nikoli následným postupem rejstříkového soudu. Pro tento případ upravuje postup, kterým se osoba, jejíž právo bylo porušeno usnesením valné hromady akciové společnosti, může domoci nápravy, ustanovení §131 a §183 obch. zák. V samotném rejstříkovém řízení již se v takovém případě o právech či povinnostech zapsaného člena představenstva nejedná, neboť k případnému porušení práva došlo už dříve, a to usnesením valné hromady, které je podkladem pro povolení zápisu do obchodního rejstříku. Dále dovolací soud v citovaném rozhodnutí uzavřel, že i v případech, kdy rejstříkový soud posoudí usnesení valné hromady jako platné a příslušný zápis do obchodního rejstříku povolí, je povinen, pokud soud následně vysloví neplatnost usnesení, na jehož základě povolil rejstříkový soud zápis, po právní moci rozhodnutí, kterým je prohlášeno takové usnesení za neplatné, zahájit řízení podle ustanovení §200a odst. 2 o. s. ř., jakmile tuto skutečnost zjistí. Tímto postupem je zajištěna dostatečná ochrana práva osoby, jejíž právo bylo porušeno. Tento závěr se – mutatis mutandis – uplatní i v projednávané věci. V projednávané věci soud prvního stupně zamítl návrh společnosti na podvolení výmazu společníků J. Ch. a M. M. proto, že k zániku jejich účasti ve společnosti nedošlo, neboť smlouvy, kterými „předvedli“ své obchodní podíly, byly neplatné. Popírají-li dovolatelé tento závěr, mají možnost se v řízení podle ustanovení §80 písm. c) o. s. ř. domoci určení, že nejsou společníky navrhovatelky; v takovém případě sice musí prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení, ten však nepochybně prokáží právě zamítavým rozhodnutím soudu o jejich výmazu jako společníků z obchodního rejstříku. Proto Nejvyšší soud uzavřel, že závěr odvolacího soudu o tom, že J. Ch.a M. M. nejsou v projednávané věci účastníky řízení je správný a dovolání podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. zamítl. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. září 2008 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/23/2008
Spisová značka:29 Odo 1572/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1572.2006.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§131 předpisu č. 513/1991Sb.
§183 předpisu č. 513/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02