ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.1118.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 1118/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. září 2008 o dovolání podaném T. R., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 To 142/2008 ze dne 22. 4. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 2 T 113/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Tachově sp. zn. 2 T 113/2007 ze dne 7. 1. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) trestního zákona (dále jen tr. zák.) a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu způsobené škody.
V předmětné věci podal T. R. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 9 To 142/2008 ze dne 22. 4. 2008 tak, že podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) podané odvolání zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal T. R. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že veškerá jeho trestná činnost (jím páchaná) je důsledkem konzumace návykových látek a jedinou motivací jeho trestné činnosti je tak snaha získat finanční prostředky k jejímu obstarání. Má za to, že se tak v jeho případě jedná o psychickou poruchu, které se za pomoci své rodiny snaží zbavit. S ohledem na uvedené namítl, že soudy se nedostatečně zabývaly otázkou, zda předmětnou trestnou činnost páchal pod vlivem návykové látky či nikoliv, když v tomto směru ve věci podaný znalecký posudek z oboru psychiatrie považuje za nedostatečný a neúplný, bez dokonalé znalosti jeho zdravotního stavu. V tomto směru také namítl, že soudy neakceptovaly doplnění v jeho věci vedeného dokazování jím navrhovaného (znalecký posudek z oboru psychiatrie, odvětví toxikomanie, výslech MUDr. S. a M. R.), když celkově má za to, že by neměl být shledán trestně odpovědným za spáchání předmětných trestných činů, když bylo namístě uložit pouze ochranné léčení dle §72 tr. zák. Proto také navrhl, aby dovolací soud citované usnesení Krajského soudu v Plzni podle §265k odst. 1 tr. ř. „zrušil v celém rozsahu a přikázal předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout“. Konečně požádal, aby dovolací soud podle §265o tr. ř. o odkladu napadeného usnesení.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že z hlediska uplatněného dovolání považuje za právně relevantní námitku dovolatele týkající se jeho trestní odpovědnosti posuzované věci. Současně však uvedla, že argumentaci dovolatele v uvedeném směru přisvědčit nelze. To proto, že v posuzované věci byl již v přípravném řízení vyhotoven znalecký posudek z oboru psychiatrie, ze kterého plyne, že dovolatel v době spáchání předmětné trestné činnosti netrpěl duševní poruchou a měl neporušené rozpoznávací a ovládací schopnosti, přičemž jeho pobyt na svobodě z psychiatrického hlediska není nebezpečný, když jsou dány podmínky pro ochranné léčení ambulantní s ohledem na užívání pervitinu. Přitom sám dovolatel i v řízení před soudem uvedl, že v době, kdy se trestné činnosti dopustil, nebyl pod vlivem návykové látky. Otázkou jeho příčetnosti se soudy pečlivě zabývaly a v tomto směru tak nevznikají žádné důvodné pochybnosti. Proto také navrhla, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry.
V dané věci namítl dovolatel, že v rámci posouzení jeho věci, soudy nesprávně dovodily, že jeho trestní odpovědnost vztahující se k předmětným trestným činům byla zachována. Takto jde nepochybně o námitku právně relevantní, avšak zjevně neopodstatněnou. To proto, že ve věci byl podán znalecký posudek z oboru psychiatrie, zabývající se právě otázkami jeho aktuální trestní odpovědnosti, přičemž znalec v závěrech svého posudku dospěl k jednoznačnému závěru, že v kritické době byla schopnost dovolatele své jednání (jeho nebezpečnost pro společnost) rozpoznat a ovládat zachována, kdy zneužívání pervitinu nemělo na jeho jednání podstatný vliv. V této souvislosti lze připomenout, že dovolatel v rámci trestního řízení v předmětné věci uvedl sám, že v době, kdy se trestné činnosti dopustil, nebyl pod vlivem návykové látky. Přitom o objektivitě takto podaného znaleckého posudku není pochyb. Za daného stavu věci je proto návrh dovolatele na doplnění dokazování v jím popsaném směru redundantní, jak také ve svém (napadeném) rozhodnutí vysvětlil i odvolací soud.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na uvedené potom již nerozhodoval o žádosti dovolatele o odklad výkonu napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. září 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka