ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.1179.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 1179/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. října 2008 o dovolání podaném B. N., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 To 21/2008 ze dne 27. 5. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 11/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 50 T 11/2007 ze dne 12. 2. 2008 byla dovolatelka uznána vinnou pokusem k trestnému činu vraždy podle §8 odst. 1 k §219 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za pokus k uvedenému trestnému činu byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání deseti let a pro jeho výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl uložen trest propadnutí věci (přesně specifikované) a bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podala B. N. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením sp. zn. 4 To 21/2008 ze dne 27. 5. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podala B. N. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že ve věci učiněná skutková zjištění jsou nejasná a neúplná, zejména co do vzniku konfliktu mezi ní a poškozeným. Takto nebyla vyloučena ani možnost, že dovolatelka jednala v nutné obraně či krajní nouzi, kdy soudy se touto variantou nezabývaly, resp. ji nesdílely. V této souvislosti poukázal na to, že znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství připustila, že ránu ohrožující život si mohl způsobit i sám poškozený, když zbývající rány nemohly ohrozit jeho život. Za této situace (pokud nebylo rozhodnuto o zproštění dovolatelky obžaloby) měly soudy kvalifikovat její jednání jako trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., a to rovněž při aplikaci zásady in dubio pro reo. Proto také navrhla, aby dovolací soud obě napadená (citovaná) rozhodnutí podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a sám za použití §265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se dovolatelka podle §226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby.
Dovolací soud k dnešnímu dni neobdržel písemné podání, kterým by nejvyšší státní zástupkyně případně uplatnila svá práva plynoucí z ustanovení §265h odst. 2 tr. ř., zejména právo vyjádřit se k dovolání obviněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatelka namítla nesprávné hodnocení již tak neúplných a nejasných učiněných skutkových zjištění. Sama přitom nabídla jiný průběh skutkového děje s tím, že nebylo vyvráceno, že mohlo jít z její strany o nutnou obranu či krajní nouzi, případně jednání, kterým spáchala trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. V tomto směru poukázaly i na závěry znaleckého posudku (v celém jeho rozsahu a ve všech souvislostech) a výpověď znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a stejně tak se zabývaly i výpovědí poškozeného a označených svědků popisujících jednání dovolatelky po činu a v této souvislosti i jejími námitkami stran případného jednání v rámci nutné obrany či krajní nouze, resp. užití jiné právní kvalifikace ve vztahu k jejímu jednání, když se závěry soudů, ke kterým v těchto souvislostech dospěly, nelze než souhlasit. Vznesené námitky v rámci podaného dovolání tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně) vybočily při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění v posuzované věci pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i v tomto směru jsou závěry soudů přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 1. října 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka