ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.1490.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 1490/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2008 o dovolání podaném M. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 528/2008 ze dne 22. 7. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 3/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. 5 T 3/2007 ze dne 17. 4. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a ohrožování výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákona účinného od 1. 1. 2004 (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků. Pro jeho výkon byl potom zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal M. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 4 To 528/2008 ze dne 22. 7. 2008 tak, že k jeho odvolání podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o jeho zařazení do věznice s ostrahou a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že dovolatele zařadil pro výkon trestu do věznice s dozorem, když jinak ponechal napadený rozsudek nedotčen.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že trestných činů, kterými byl shledán vinným, se nedopustil. Vznesl námitku vůči znaleckému posudku z oboru psychologie vypracovanému ohledně charakteru a věrohodnosti výpovědí poškozené s tím, že znalkyně při jeho vyhotovení neměla k dispozici deník poškozené, jehož obsah mohl přispět k porovnání vývoje osobnosti poškozené. Takto by i laik dospěl k závěru, že poškozená je silně nevyrovnaná osobnost, nestálá, nezralá a emočně nestabilní. Její (zjištěná) inteligence nemá vliv na případné zkreslování skutečnosti. Vznesl výhrady i vůči osobě znalkyně, jí použitých metod při zpracování znaleckého posudku i dostatečné aprobaci a prodělané praxi. Uvedl, že nebyly akceptovány ani jeho návrhy na doplnění dokazování, zejména pořízením revizního znaleckého posudku stran osoby poškozené. Poukázal také na to, že znalecký posudek z oboru psychiatrie ve vztahu k jeho osobě konstatoval neexistenci duševní poruchy či sexuální deviace, stejně tak poukázal i na označené svědecké výpovědi, ze kterých neplyne, jak byla poškozená dovolatelem obtěžována s tím, že se jedná o výpovědi svědkyň, kterým se měla poškozená svěřit, když uvedené obtěžování neplyne ani ze zápisů ve zmíněném deníku, když lze takto mít za to, že poškozená se svědkyněmi manipulovala. Konečně má za to, že trest, který mu byl uložen, je jako nepodmíněný příliš přísný, když v této souvislosti poukázal zejména na dosavadní bezúhonnost své osoby. Poukázal také na to, že je přesvědčen o podjatosti (zaujatosti) soudce, který v jeho věci rozhodoval na prvním stupni a že soudy nesprávně postupovaly při rozhodování o jeho (v tomto směru vznesené) námitce. Proto také navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené (citované) rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a „věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí“, případně, aby po zrušení napadeného rozhodnutí soudu druhého stupně podle §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl tak, že se „odsouzený dle §226 písm. c) tr. ř. obžaloby zprošťuje“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v posuzované věci zvolený dovolací důvod nekoresponduje s obsahem odůvodnění samotného podání, když dovolatelem uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. Současně nelze konstatovat, že ve věci učiněná skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele. Proto navrhla, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového obsahu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny právě s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy, případně neúplnost provedeného dokazování s tím, že se popsaného trestného jednání nedopustil. Sám přitom uvedl, že poškozená je osobou nevěrohodnou s tím, že znalecký posudek v tomto směru vyhotovený vycházel z neúplných (potřebných) údajů a byl vypracován bez potřebné odborné erudice, zpochybnil i označené svědecké výpovědi. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí podrobně vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím poškozené a to i z hlediska podaného znaleckého posudku z oboru psychologie ve vztahu k osobě poškozené se závěrem, že u ní byly zjištěny nadprůměrné rozumové schopnosti, nikoli však sklony ke zkreslování, lhaní či vymýšlení, když stejně tak nebyl shledán jakýkoliv motiv mstivosti vůči dovolateli. Stejně tak ve prospěch hodnověrnosti poškozené svědčí i označené svědecké výpovědi. Zejména i odvolací soud také odpovídajícím způsobem vysvětlil, proč neakceptoval návrh na doplnění dokazování s tím, že je (s ohledem na ve věci vedené dokazování) nadbytečný. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
Jenom na okraj k námitce druhu a výše dovolateli uloženého trestu lze pouze stručně připomenout, že takovou námitku nelze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (uplatněný dovolatelem), když také z hlediska případně uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je namístě konstatovat, že dovolateli byl uložen takový druh trestu, který zákon připouští, a to ve výměře, která je v souladu s trestní sazbou stanovenou v trestním zákoně na trestné činy, jimiž byl uznán vinným. Stejný závěr potom platí i v případě stran námitky podjatosti soudce soudu prvního stupně, když ve věci nerozhodl vyloučený soudce, protože takovou námitkou se zabýval ve svém rozhodnutí i odvolací soud a podjatost soudce neshledal.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka