ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.784.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 784/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. června 2008 o dovolání, které podal I. R., proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 8 To 23/2008 ze dne 30. 1. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 3 T 57/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 3 T 57/2007 ze dne 28. 11. 2007 byl dovolatel uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podal I. R., stejně jako příslušný státní zástupce, odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. 8 To 23/2008 ze dne 30. 1. 2008 a to tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zrušil ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a dále podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. dovolatele odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro výkon takto uloženého trestu jej zařadil do věznice s ostrahou a současně podle §57 odst. 1, odst. 2 tr. zák. mu uložil trest vyhoštění z území České republiky a to na dobu neurčitou, když výrok o náhradě škody ponechal nedotčen. Dále podle §256 tr. ř. odvolání I. R. zamítl.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal I. R. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod zvolil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že učiněná skutková zjištění nemohla prokázat to, že se popsaného skutku vůbec dopustil, když sám uvedl, že se jednalo o jinou osobu, kterou on sám na místě činu vyrušil, přičemž napadení poškozené nemohly ani řádně pozorovat slyšené svědkyně, nevěrohodná je i výpověď samotné poškozené. Poukázal na to, že z místa mohl kdykoli utéct, protože svědky nebyl nijak zadržován, přesto však tak neučinil, což svědčí tomu, že se neobával žádného postihu. Dodal, že soud prvého stupně také porušil jeho právo na obhajobu, když mu obžalobu a rozsudek doručil v ruském jazyce a přesto, že jazyk ukrajinský je ruskému v mnohém podobný, ne všemu zcela porozuměl. Navrhl proto, aby „dovolací soud napadený rozsudek zrušil a aby dle §265l tr. řádu přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 3, aby věc znovu projednal a rozhodl“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, že zvolený dovolací důvod je určen k nápravě právních vad rozhodnutím ve věci samé, pokud tyto spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností, podle norem práva hmotného. Dle ustálené judikatury tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení. Přitom v posuzované věci dovolatel směřuje své námitky výlučně do oblasti učiněných skutkových zjištění a návazně do hodnocení provedených důkazů. Takto se pouze domáhá jejich přehodnocení, přičemž mezi učiněnými skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním není rozpor a skutková zjištění nejsou v nesouladu s jejich právním posouzením vyjádřeným v odůvodnění rozhodnutí obou soudů. Proto také navrhla takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takovým ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za dovolací důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného jednání se nedopustil. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že se předmětného trestného činu dopustila jiná osoba, kterou on na místě trestného činu vyrušil. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě a podrobně vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily opakovaným výpovědím poškozené, ale i dalších soudem označených a ve věci slyšených svědků, když poukázaly také na další důkazy (listinné) ve věci provedené. Námitky dovolatele ve svém celku tak nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi v extrémním nesouladu, tak dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu a rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že závěry soudů i v tomto směru jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Jenom jako obiter dictum k námitce dovolatele stran toho, že mu bylo tlumočeno do ruského jazyka, ačkoli je ukrajinský státní příslušník, a proto všemu dokonale nerozuměl, je nutné připomenout, že takovou námitku nelze (jako procesní) podřadit pod zvolený dovolací důvod, při současném konstatování toho, že dovolatel prohlásil, že rozumí dobře česky a proti tlumočení do ruského jazyka neměl v řízení před soudy výhrad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimku obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. června 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka