ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.919.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 919/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. července 2008 o dovolání, které podal obviněný E. B., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 8 To 414/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 3 T 53/2006, takto:
I. Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 8 To 414/2007 ve výroku, jímž byl obviněnému E. B. uložen za jednání popsané pod body 1, 2, 3 souhrnný trest, při zrušení výroku o trestu, z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na uvedený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu
II. Podle §265k odst. 2 tr. ř. věta druhá se zrušují další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.
III. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Plzni přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 2. 8. 2007, sp. zn. 3 T 53/2006 byl obviněný E. B. uznán vinným v bodě l, 2 výroku rozsudku pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., v bodě 3 trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a v bodě 4 trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. Za jednání pod body 1, 2 a 3 byl podle §247 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, který nabyl právní moci dne 16. 5. 2006, jakož i všechna další rozhodnutí na uvedený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za jednání popsané v bodě 4 byl odsouzen podle §l69b tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 1 T l80/2006, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Jednání se obviněný E. B. dopustil způsobem podrobně popsaným ve skutkových větách napadeného rozsudku. Dále podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody ve vztahu k poškozené H. Š.
O odvolání obviněného E. B. proti předmětnému rozsudku, který podal do výroků o uložených souhrnných trestech, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. 11. 2007, pod sp. zn. 8 To 414/2007, jímž podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ohledně obviněného, ve výrocích o trestech, rozsudek Okresního soudu v Rokycanech ze dne 2. 8. 2007, sp. zn. 3 T 53/2006, a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněných výrocích o vině a náhradě škody odsoudil obviněného E. B. za jednání popsané pod bodem l, 2, 3 podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. jej zařadil do věznice s ostrahou. Současně zrušil výrok o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za jednání popsané pod bodem 4 výroku rozsudku obviněného odsoudil podle §l69b tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih z 27. 3. 2007, sp. zn. 1 T 180/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání, kterým jej napadl ve výrocích o uložení souhrnných trestů odnětí svobody. Uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že dovolání zaměřuje do rozsudku Krajského soudu v Plzni, citovanému shora a to do výroků o souhrnných trestech, neboť soud nesprávně aplikoval ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. pokud mu uložil dva souhrnné tresty odnětí svobody. Tedy rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněnému měl být správně, za jednání popsaná pod body 1, 2, 3, 4 rozsudku, uložen trest souhrnný, při zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 6 T 23/2006, kterým mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 21 měsíců, který t. č. vykonává). Tímto rozsudkem, byl již jednak rozsudek Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, zrušen ve výroku o trestu a jednak k datu vyhlášení tohoto rozsudku, tj. ze dne 20. 9. 2006, se sbíhá jeho celá trestná činnost, včetně jednání, jehož se dopustil dne 4. 8. 2006. Nesprávnou aplikací trestního zákona v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. byl porušen zákon v jeho neprospěch. Navrhl, aby byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 8 To 414/2007, podle §265k odst. l tr. ř. zrušen.
K dovolání obviněného E. B. se v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která shledala dovolání obviněného částečně důvodným. Uvedla, že námitky obviněného vztahující se k souhrnnému trestu, který byl obviněnému uložen za skutky popsané pod body 1, 2, 3 výroku o vině, lze podřadit relevantně pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedla, že dovolateli lze přisvědčit v tom, že napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 8 To 414/2007, mu byl uložen souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech, který v době rozhodování již neexistoval. Jak dále uvedla, rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006, byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3T 99/2005, a nově byl obviněnému uložen souhrnný trest odnětí svobody, za zrušení výroku o trestu z trestního příkazu, Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 16. 11. 2005, sp. zn. 1 T 200/2005, který mu byl doručen dne 6. 1. 2006. Před vyhlášením prvního odsuzujícího rozsudku ze dne 6. 1. 2006 (tj. doručení trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-sever sp. zn. 1 T 200/2005) se obviněný dopustil i trestného činu krádeže, který mu byl přisouzen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 6 T 23/2006, výrokem o vině pod bodem I, kterého se dopustil devíti útoky ve dnech 5. 9. 2005 až 17. 10. 2005. Trest byl obviněnému uložen za skutek ad I, za použití ustanovení §35 odst. 2 tr. zák., tj. za zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006. Ohledně dvou trestných činů maření výkonu úředního rozhodnutí, spáchaných ve dnech od 5. 9. 2005 do 26. 10. 2005 soud podle §37a tr. zák. upustil od uložení společného a úhrnného trestu ve vztahu k citovanému rozsudku Okresního soudu v Rokycanech. Dále poznamenala, že zrušením výroku o souhrnném trestu z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006, obživl výrok o trestu za sbíhající se trestné činy z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-sever, který měl být podle §35 odst. 2 tr. zák. rozsudkem Okresního soudu Plzeň- město rovněž zrušen.
Trestných činů spáchaných obviněným v přezkoumávané věci dne 28. 10. 2005, 29. 10. 2005 a ve věci Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, spáchaných dne 3. 10. až 15. 10. 2005, 3. 10. 2005 a 3. 1. 2006 a ve věci Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 6 T 23/2006, se obviněný dopustil dříve, než byl vyhlášen první odsuzující rozsudek, doručením trestního příkazu dne 6. 1. 2006.
Trestných činů maření výkonu úředního rozhodnutí a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění v přezkoumávané věci bod bodem 4, se obviněný dopustil dne 4. 8. 2006, tedy po vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku dne 6. 1. 2006, takže ke skutkům přisouzeným citovanými rozsudky, nejsou ve vztahu souběhu, ale recidivy. Sbíhají se však s trestnými činy dle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterých se obviněný dopustil v měsících dubnu a květnu 2006, ohledně kterých byl jako první odsuzující rozsudek vyhlášen rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 1 T 180/2006, jemuž předcházelo sdělení obvinění, doručením návrhu na potrestání obviněnému dne 9. 11. 2006.
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 6 T 23/2006 ze dne 20. 9. 2006, měl být navozen právní stav odsouzení podle §35 odst. 2 tr. zák. za sbíhající se trestnou činnost spáchanou k datu vyhlášení prvního rozsudku dne 6. 1. 2006. Proto nehraje pro posouzení skutku ze dne 4. 8. 2006 roli, že obviněný spáchal tento skutek před vyhlášením rozsudku ze dne 20. 9. 2006. Tento skutek je v souběhu k trestným činům o nichž bylo rozhodnuto ve věci Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 1 T 180/2006. V přezkoumávané trestní věci byl trestný čin ad 4 výroku o vině správně posouzen jako sbíhající se s činy spáchanými před vyhlášením rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 1 T 180/2006, a odvolací soud, pokud jde o tento skutek, v případě uložení souhrnného trestu, nepochybil.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky vyhověl dovolání obviněného a rozhodl podle §265k odst. 1, 2 věta druhá tr. ř. a §265l odst. 1 tr. ř. a zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 8 To 414/2007 ze dne 28. 11. 2007 ve výroku o trestu, uloženému za jednání popsané pod body 1, 2, 3 a současně, aby zrušil rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby tak učinil v neveřejném zasedání. Současně, aby přikázal Krajskému soudu v Plzni, v rozsahu zrušení, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je třeba na místě rozhodnout jiným než způsobem, který je uveden v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyjádřila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Obviněný E. B. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.) prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§265c tr. ř.) dále posuzoval, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání předpokládané v ustanovení §265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí jímž byl zamítnut její řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který je v dovolání odkazováno.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku, nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek, či jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, t. j., zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí při posuzování věci vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je především vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku a je povinen zkoumat, zda je právní posouzení skutku v souladu se způsobem jednání předpokládaným v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Jiné hmotně právní posouzení než posouzení skutku může být nesprávné, pokud se týká některé další otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v posuzování jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Skutkovou okolností zakládající jiné nesprávně hmotně právní posouzení může být např. otázka, zda byly dva trestné činy spáchány ve vícečinném souběhu a zda za okolností uvedených v §35 odst. 2. tr. zák. přichází v úvahu uložení souhrnného trestu za oba trestné činy, nebo zda je mezi nimi vztah recidivy a je třeba uložit tresty samostatné (R 22/2003, R 36/2004, s. 299, NS 21/2003 – T 501).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl v posuzovaném případě dovolatelem uplatněn právně relevantně námitkami, že rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení tj., že mu byly nesprávně uloženy za jednání bod body 1, 2, 3, 4 dva souhrnné tresty odnětí svobody, ač mu měl být uložen za všechna jednání souhrnný trest k rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 6 T 23/2006, neboť tímto rozsudkem byl zrušen i výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, když k citovanému rozsudku se sbíhá i trestná činnost spáchaná pod bodem 4 výroku rozsudku, neboť se jednání dopustil dne 4. 8. 2006 .
Jelikož Nejvyšší soud v posuzovaném případě neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání, přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání relevantně podáno a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícímu závěru.
Nejprve je třeba v obecné rovině uvést, že podle §35 odst. 2 tr. zák. může soud pachateli uložit trest souhrnný podle §35 odst. 2 tr. zák. podle zásad uvedených v ustanovení §35 odst. 1 tr. zák. (tj. spáchal-li dva nebo více trestných činů), pokud jej odsuzuje za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu, soud zruší výrok o trestu uložený pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější, než trest uložený rozsudkem dřívějším.
Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. (§314e odst. 5 tr. ř.) Okamžik doručení trestního příkazu obviněnému, je určující pro uložení souhrnného trestu jen za předpokladu, že v době jeho doručení obviněnému, nebyl trestní příkaz již zrušen, např. v důsledku včas podaného odporu ze strany státního zástupce. Doručení předtím již zrušeného trestního příkazu obviněnému nemá účinky spojené s vyhlášením odsuzujícího rozsudku (SR 22/2001).
V posuzované trestní věci obviněného bylo zjištěno následující:
I. Okresním soudem Plzeň-sever byl dne 16. 11. 2005 vydán pod sp. zn. 1 T 200/2005, trestní příkaz, jímž byl obviněný uznán vinným skutkem kvalifikovaným jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu v trvání 1 roku. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 6. 1. 2006 a nabyl právní moci dne 7. 2. 2006.
II. Dále byl obviněný odsouzen Okresním soudem v Rokycanech dne 13. 2. 2006 pod sp. zn. 3 T 99/2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne16. 5. 2006 pod sp. zn. 7 To 128/2006
1. pro jednání popsaná pod body 1, 2, 5, kvalifikovaná jako pokračující trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. (spáchaná ve dnech 3. 10. 2005, 14. 10. 2005 a 11. 1. 2006), k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) měsíců nepodmíněně. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let.
2. pro jednání popsaná pod body 3, 4, kvalifikovaná v bodě 3 jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., (který spáchal dne 3. 10. 2005) a v bodě 4, kvalifikované jako trestný čin krádeže podle §247 odst. l písm. a), b), e) tr. zák., (který spáchal dne 3. 1. 2006), podle §35 odst. 2 tr. zák., k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) měsíců, při zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 16. 11. 2005, sp. zn. 1 T 200/2005, který byl obviněnému doručen dne 6. 1. 2006 a nabyl právní moci dne 7. 2. 2006.
III. Dne 20. 9. 2006 byl obviněný pod sp. zn. 6 T 23/2006, odsouzen Okresním soudem Plzeň-město, pro skutky popsané pod bodem I. (spáchané v době od 5. 9. 2005 do 26. 10. 2005 devíti dílčími útoky), kvalifikované jako pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák., pro dva skutky popsané pod body II., III. kvalifikované jako dva trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., (které spáchal dne 5. 9. 2005 až 26. 10. 2005 a 13. 12. 2005) a v bodě IV za skutek kvalifikovaný jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. (který spáchal dne 20. 1. 2006).
1. Za pokračující skutek popsaný pod bodem I., kvalifikovaný jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, odst. 2 tr. zák. byl podle §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců nepodmíněně, přičemž byl zrušen výrok o souhrnném trestu, ve vztahu ke skutkům popsaným pod body 3 a 4 (spáchané dne 3. 10. 2005 a 3. 1. 2006) z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2006, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2005, a jímž byl původně zrušen i výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-sever sp. zn. 1 T 200/2005, který byl obviněnému doručen dne 6. 1. 2006, jakož i všechna další rozhodnutí na uvedené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu a jímž byl původně podle §247 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců (T. č. shora, rozhodnutí popsané pod bodem II).
2. Za skutky popsané pod body II. III. IV. (spáchané dne 5. 9. 2005 až 26. 10. 2005, 13. 12. 2005, 20. 1. 2005) soud podle §37a tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák., upustil od uložení společného a úhrnného trestu odnětí svobody, s ohledem na trest uložený rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006, a to za skutky popsané pod body 1), 2), 5), jímž byl obviněnému podle §171 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let.
IV. Dne 10. 11. 2006 byl obviněný pod sp. zn. 5 T 120/2006, odsouzen Okresním soudem Plzeň-město ve spojení s usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 To 7/2007, pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin pohrdání soudem podle §169b tr. zák., k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců nepodmíněně. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 2. 2007.
V. Dne 27. 3. 2007 pod sp. zn. 1 T 180/2006, byl obviněný odsouzen pro skutky popsané v bodě 1, 2, které spáchal dne 27. 4. 2006 a v době od 2. 5. 2006 až 4. 5. 2006 a kvalifikované jako pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., a pro skutky popsané pod bodem 3 písm. a), b), které spáchal dne 27. 4. 2006 a přesně nezjištěný den v době od 2. 5. 2006 až 4. 5. 2006, kvalifikované jako pokračující trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §8 odst. 1 tr. zák. a §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., a to podle §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 10. 11. 2006, sp. zn. 5 T 120/2006, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 To 7/2007 (t. č. popsaný pod bodem IV).
V době rozhodování Krajského soudu v Plzni dne 28. 11. 2007, sp. zn. 8 To 414/2007, v posuzované trestní věci, (skutky pod body 1, 2) kvalifikované jako pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., spáchané dne 28. l0. 2005, skutek popsaný pod bodem 3, kvalifikovaný jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. spáchaný dne 29. 10. 2005 a skutek popsaný pod bodem 4, kvalifikovaný jako trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., spáchaný dne 4. 8. 2006), byla pro jeho postup podle §35 odst. 2 tr. zák. podstatná data vyhlášení dvou rozsudků, (z tohoto jeden trestní příkaz) uvedená v bodech III a V shora, neboť jednání popsaných pod body 1, 2, 3 v posuzované věci se obviněný dopustil před 6. 1. 2006, kdy byl vyhlášen první rozsudek, (doručen trestní příkaz OS Plzeň-sever sp. zn. l T 200/2005 - bod I shora) následně zrušený ukládanými souhrnnými tresty, jak je popsáno pod body II, III shora a jednání popsaného pod bodem 4 se dopustil po 6. 1. 2006 a před 10. 11. 2006, kdy byl vyhlášen rozsudek ve věci popsané pod bodem IV, který byl následně zrušen uložením souhrnného trestu z rozhodnutí popsanému pod bodem V.
Vzhledem ke shora uvedenému lze konstatovat, že jednání obviněného v projednávané trestní věci popsané pod body 1, 2, 3 ze dnů 28. 10. 2005 a 29. 10. 2005, bylo spácháno v souběhu s trestnou činností, pro kterou byl obviněný odsouzen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 6 T 23/2006, kterým mu byl za jednání popsané pod bodem I, kvalifikovaným jako pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, odst. 2 tr. zák. spáchaný v době od 5. 9. 2005 do 26. 10. 2005 devíti dílčími útoky, uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 21 měsíců nepodmíněně, při zrušení výroku o trestu za skutky popsané pod body 3, 4 z rozsudku OS Rokycany ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, ve spojení s rozsudkem KS v Plzni ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 7 To 128/2006, jímž byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu OS Plzeň sever ze dne 16. 11. 2005, sp. zn. 1 T 200/2005, který mu byl doručen dne 6. l. 2006, spáchané ve dnech 3. 10. 2005 a 3. 1. 2006, neboť tyto skutky spáchal obviněný před doručením tohoto trestního příkazu, tedy v souběhu a nejednalo se o recidivu jednání. Proto k tomuto rozsudku, tj. k rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 6 T 23/2006, a jeho výroku o souhrnném trestu, za jednání popsaná v bodě I a nikoliv k rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 13. 2. 2006, sp. zn. 3 T 99/2005, (tento již byl v době rozhodování Krajského soudu v Plzni v projednávané trestní věci zrušen) měl být v projednávané trestní věci uložen souhrnný trest.
V tomto směru a s ohledem na skutečnosti rozvedené shora, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání důvodně, pokud jde o uložený souhrnný trest za jednání popsaná pod body 1, 2, 3 v posuzované trestní věci a že tedy tento výrok o souhrnném trestu odnětí svobody je zatížen vadami předpokládanými v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nicméně, pokud jde o námitku obviněného vztahující se k uloženému souhrnnému trestu za jednání popsané pod bodem 4 výroku rozsudku (spáchané dne 4. 8. 2006, byť opticky spadá před vyhlášení rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 6 T 23/2006), nebyla Nejvyšším soudem shledána opodstatněnou, byť relevantně uplatněnou, dle výše uvedeného dovolacího důvodu, neboť je ve vztahu k jednáním popsaným pod body 1, 2, 3 recidivou. Tento závěr bylo možno učinit poté, co bylo zjištěno, že jednání bylo spácháno po prvním vyhlášení rozsudku, jímž bylo doručení trestního příkazu citovanému pod bodem I. shora, který byl obviněnému doručen dne 6. 1. 2006. Bylo však spácháno v souběhu s jednáními popsanými v rozsudku Okresního soudu Plzeň- jih ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 1 T 180/2006, jak správně dovodil Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí.
Vzhledem ke skutečnostem uvedeným shora, Nejvyšší soud z podnětu podaného dovolání podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 8 To 414/2007, ve výroku, jímž byl obviněnému uložen za jednání popsaná pod body 1, 2, 3 souhrnný trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců. Současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V daném případě byl tento postup Nejvyššího soudu možný, neboť došlo ke zrušení napadeného rozsudku v oddělitelném výroku.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Věc se vrací do stadia odvolacího řízení, kdy Krajský soud v Plzni bude muset znovu projednat řádný opravný prostředek obviněného. V novém řízení je vázán právním názorem, který vyslovil Nevyšší soud (§265s odst. 1 tr. ř.).
O zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí Nejvyšší soud rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Dále bylo zjištěno, že obviněný E. B. je t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, kde má stanoven konec trestů na 4. 8. 2010 (č. l. 302 spisu). T. č. vykonává do 4. 8. 2008 trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. 7. 2005, sp. zn. l0 T 34/2002.
Poučení: Proti rozhodnutí dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. července 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka
Vypracovala:
JUDr. Eva Dvořáková