ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.927.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 927/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. srpna 2008 o dovolání podaném J. M., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 7 To 3/2008 ze dne 28. 2. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 1 T 60/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 1 T 60/2007 ze dne 12. 9. 2007 byl dovolatel uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm.c) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.
V předmětné věci podal J. M. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 7 To 3/2008 ze dne 28. 2. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. M. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l), tr. ř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm.l) tr. ř. uvedl, že byl nesprávně formulován výrok v citovaném rozsudku soudu prvního stupně při ukládání trestu, když není citováno „konkrétní ustanovení trestného činu ze zvláštní části Trestního zákona, v rámci jehož trestní sazby byl trest odnětí svobody odsouzenému vyměřen, a chybí tedy jednoznačná specifikace trestného činu“. V uvedené skutečnosti spatřuje pochybení soudu prvního stupně, které odvolací soud v rámci jím vydaného usnesení nenapravil, když v odůvodnění tohoto svého rozhodnutí pouze konstatoval, že citovaným rozsudkem byl obžalovaný J. M. odsouzen za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí dle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a dle téhož zákonného ustanovení mu byl uložen výše uvedený trest. Takto z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. má za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí opravného prostředku proti rozsudku a v řízení mu předcházejícímu byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., tedy, že v rozhodnutí soudu prvního stupně některý výrok chybí nebo je neúplný. K dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že trestného činu, jímž byl shledán vinným se nedopustil, když předmětný skutek nespáchal, přičemž soudy vycházely z nesprávně (neúplně) zjištěného skutkového stavu a této skutečnosti přiměřily i hodnocení jednotlivých důkazů ve věci provedených. V této souvislosti poukázal na nesrovnalosti ve výpovědích svědků manželů K. při procesu poznávání dovolatele (zjišťování jeho totožnosti) i na to, že předmětný motocykl dlouhodobě nebyl opatřen registrační značkou, což také uvedl svědek K. Z uvedených skutečností je dle dovolatele „zcela zřejmé, že v postupu soudů obou stupňů, skutkových zjištění a jejich právním hodnocením je extrémní nesoulad…“. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby napadené usnesení Krajského soudu v Plzni i s ním spojený citovaný rozsudek Okresního soudu v Klatovech Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech dle §265l odst. 1 tr. ř. k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v rozhodnutí soudu prvního stupně je správně uvedeno ustanovení §171 odst. 1 tr. zák., podle kterého byl vyměřen trest. Pokud jde o další námitky dovolatele uvedla, že se tento domáhá pouze odlišného hodnocení důkazů oběma soudy, přičemž je možno konstatovat, že učiněná skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele. Proto navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou ovšem takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm.l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzované věci by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., na který v tomto smyslu dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje s argumentací zmíněnou již shora. K té potom dovolacímu soudu nezbývá, než ve stručnosti uvést, že sazby trestu odnětí svobody, v jejichž rámci soud ukládá jeho konkrétní výměru, jsou určeny v sankci za každý trestný čin uvedený ve zvláštní části trestního zákona a jsou vymezeny určitým rozpětím co do doby, na kterou lze odnětí svobody uložit a ze kterých nelze vybočit. Tak je tomu u jednotlivých trestných činů a tedy i v případě trestného činu, kterým byl dovolatel shledán vinným. Příslušná sazba trestu odnětí svobody je v daném případě (§171 odst. 1 tr. zák.) stanovena v příslušném rozpětí, v jehož rámci byl také dovolateli trest odnětí svobody uložen. Tato trestní sazba a její rozpětí je stanovena stejně pro všechny jednotlivé způsoby, jakými lze skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) až g) tr. zák. naplnit. Pokud tedy byl příslušný trest soudem prvního stupně uložen podle §171 odst. 1 tr. zák., byl uložen v rámci stanovené trestní sazby a tedy správně, bez toho, že by soud musel i v rámci svého výroku o uložení trestu odnětí svobody odkazovat na jednotlivý způsob spáchání tohoto trestného činu a trest ukládat výslovně i s ohledem na jednotlivé skutkové podstaty tohoto trestného činu (vyjádřením také příslušného písmene), když tuto skutečnost je nutno vyjádřit ve výroku o vině (jak se v posuzované věci také stalo). S poukazem na uvedené tak nezbývá než uzavřít, že v tomto směru je podané dovolání zjevně neopodstatněným.
K dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je namístě uvést, že námitka dovolatele v tom směru, že nebylo prokázáno, že skutek popsaný ve výroku rozsudku soudu prvního stupně spáchal dovolatel, neobstojí. To proto, že oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, když se také podrobně zabývaly svědectvím manželů K., kteří předmětný skutek přesvědčivě popsali, včetně osoby dovolatele a jím v té chvíli řízeného motocyklu. Stejně tak se pečlivě soudy zabývaly i výpověďmi dalších, ve věci označených svědků s adekvátním posouzením jejich významu a přesvědčivosti. Konečně se soudy zabývaly v potřebném rozsahu i všemi znaky skutkové podstaty označeného trestného činu, a to z hlediska jejich naplnění. Námitky dovolatele z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého rozsahu i obsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou ve věci přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Pokud by takto zvolený důvod dovolání zůstal osamocen, nezbylo by než podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka