ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.1065.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 1065/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci nezletilého D. Ch., zastoupeného Městem N. jako opatrovníkem, syna M. P., zastoupené advokátem, a P. Ch., o úpravu výchovy a výživy, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. 42 P 40/2003, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2005, č.j. 24 Co 227/2005-1309, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 28. prosince 2004, č.j. 42 P 40/2003-1119, svěřil nezletilého do výchovy a výživy matky (výrok I.), otci uložil přispívat
na jeho výživu za dobu od 1.1.2003 do 28.2.2003 částkami 750,- Kč měsíčně
a od 1.9.2004 částkami 1.000,- Kč měsíčně, které je povinen poukazovat k rukám matky nezletilého, vždy nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem (výrok II.), návrh matky na stanovení výživného pro dobu od 1.2.2002 do 31.12.2002 a od 1.3.2003
do 31.8.2004 zamítl (výrok III.), dlužné výživné za dobou od 1.1.2003 do 28.2.2003
a od 1.9.2004 do 31.12.2004 ve výši 4.000,- Kč otci uložil zaplatit k rukám matky nezletilého do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok IV.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), otci uložil nahradit České republice na účet Okresního soudu v Mělníku na nákladech řízení 40.425,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.) a zamítl návrh otce na zrušení usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 6.1.2003, č.j. Nc 37/2002-89, jímž byl nezletilému pro řízení ustanoven opatrovník Město N. (výrok VII.).
Krajský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání otce rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. o dlužném výživném změnil tak, že dlužné výživné za dobu od 1. ledna 2003 do 28. února 2003 a od 1. září 2004 do 30. června 2005 v celkové výši 10.000,- Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, a jinak jej ve výrocích I., II. a VII. potvrdil (výrok I.). Otci uložil zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náklady řízení státu ve výši 40.425,- Kč ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.).
Otec (dále dovolatel) v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a domáhá se jeho zrušení.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud
to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Přípustnost dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu upravuje o. s. ř. v ustanovení §237.
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu
a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru,
že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 2 o.s.ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolání v této věci směřuje především proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jimiž byl rozsudek soudu prvního stupně, který byl prvním rozhodnutím ve věci, ve výrocích o úpravě výchovy a výživy nezletilého a jeho opatrovníka pro řízení podle
§37 odst. 2 zák. o rodině zčásti (ohledně dlužného výživného) změněn a jinak potvrzen. Z hlediska přípustnosti dovolání podle cit. ustanovení o.s.ř. tak přichází v úvahu §237 odst. 1 písm. a) a c) o.s.ř.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu podle §237
o.s.ř. v posuzovaném případě však není dána, a to již proto, že dovolatel dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon
č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou
z výjimek uvedených v §237 odst. 2 písm. b) o.s.ř.
Pokud dále dovolatel napadá výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky před soudy obou stupňů
a o nákladech řízení státu, není přípustnost dovolání proti těmto výrokům, jež mají povahu usnesení (§167 odst. 1 o.s.ř.), podle §237 odst. 1 o.s.ř. dána, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Dovolání proti těmto výrokům není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a o.s.ř., protože jimi nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v těchto ustanoveních, a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v §239 o.s.ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti takovému rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání, aniž by se mohl věcí dále zabývat, podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Z tohoto důvodu nebylo třeba ani odstranit nedostatek podmínky zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ve smyslu §241b odst. 2 o.s.ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo a ostatním účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. května 2008
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu