ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.1066.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 1066/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci nezletilého D. Ch., zastoupeného Městem N. jako opatrovníkem, syna M. P., zastoupené advokátem a P. Ch., o úpravu výchovy a výživy, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. 42 P 40/2003, o dovolání otce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. října 2005, č.j. 1 Co 324/2005, 1 Co 325/2005, 1 Co 326/2005-1327, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením v záhlaví označeným zastavil řízení o odvolání otce proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5. října 2004, č.j. 24 Nc 30/2004-956, a ze dne 15. března 2005, č.j. 24 Nc 9/2005-1152, jimiž bylo shodně rozhodnuto, že soudkyně Okresního soudu v Mělníku M. Š. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. 42 P 40/2003 (výroky I. a II.), a ze dne 18. března 2005, č.j. 24 Co 89, 90/2005-1155, pokud jím bylo odmítnuto odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 6. prosince 2004, č.j. 42 P 40/2003-1022, a to do výroku, jímž bylo rozhodnuto, že znalci J. H. a M. Š. nejsou vyloučeni z vypracování znaleckého posudku (výrok III.).
V odůvodnění svého usnesení poukázal na to, že Krajský soud v Praze rozhodoval v případech prvých dvou usnesení o námitce podjatosti vůči soudkyni soudu prvního stupně jako soud nadřízený, v případě zbylého usnesení pak jako soud odvolací o odvolání otce proti rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku. Z toho Vrchní soud v Praze s odkazem na §10 o.s.ř. dovodil nedostatek své funkční příslušnosti
pro rozhodování o odvoláních proti napadeným usnesením krajského soudu. Jde
o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro nějž je nutno řízení o označených odvoláních otce podle §104 odst. 1 ve spojení s §211 o.s.ř. zastavit.
Otec v podaném odvolání vyjadřuje nesouhlas s usnesením vrchního soudu
a domáhá se jeho zrušení.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli
ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné
ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8 ročník 1996 pod č. 48). Rozhodne-li tedy Vrchní soud v Praze o odvoláních otce proti usnesením krajského soudu jako soud nadřízený, když krajský soud již v obou případech rozhodování o vyloučení soudce soudu prvního stupně rozhodoval jako soud nadřízený a ve zbylém případě, jímž odmítl odvolání, jako soud odvolací.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též rozhodnutí uveřejněné pod pořadovým č. 112 časopisu Soudní judikatura, ročník I, číslo 14/1997).
Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o.s.ř.).Z tohoto důvodu nebylo ani třeba odstranit nedostatek podmínky zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ve smyslu §241b odst. 2 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. května 2008
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu