ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.1745.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 1745/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce P. Ch., proti žalovaným 1) České republice – M. v. ČR, 2) H. P., 3) R. Č., 4) B. M., 5) M. P., 6) M. P., 7) L. J., 8) J. A., 9) L. H., 10) J. J., 11) J. O., 12) J. B., 13) M. R., 14) J. H., 15) J. K., a 16) L. Š.,, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 37C 36/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2007, č.j. 1 Co 267/2006-224, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. září 2007, č.j. 1 Co 267/2006-224, potvrdil podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2006, č.j. 37 C 36/2001-191, jímž soud prvního stupně zastavil řízení podle §9 odst. 1 a 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dne 19. února 2008 včasné dovolání, v němž s napadeným usnesením vyslovuje nesouhlas a navrhuje jeho zrušení.
Dovolací soud uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou ve stanovené lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.), avšak dospěl k závěru, že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Z tohoto důvodu proto přihlédl též k ustanovení §241b odst. 2 část věty za středníkem.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Případy přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně
o zastavení řízení podle §9 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, však nelze podřadit žádnému z uvedených ustanovení (jen pro úplnost lze připomenout, že případ, na nějž dopadá ustanovení §239 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. se týká alternativy potvrzení usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř., nikoliv však potvrzení rozhodnutí o zastavení řízení podle §9 odst. 1 a 3 zákona o soudních poplatcích).
Z uvedeného důvodu Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání pro nepřípustnost odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř ve spojení s §224 odst. 1, §151 a §146 odst. 3, když dovolání žalobce bylo odmítnuto, avšak žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. května 2008
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu