ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.1765.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 1765/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce JUDr. K. L., proti žalovanému V. S., zastoupenému advokátem, o bezplatnou opravu díla, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 55/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. října 2007, č.j. 25 Co 185/2007-172, 25 Co 186/2007, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. října 2007, č.j. 25 Co 185/2007-172, 25 Co 186/2007, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. června 2006, č.j. 6 C 55/2005-99, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19. února 2007, č.j. 6 C 55/2005-126, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř), jestliže dovolatel v dovolání nepoložil ve věci samé žádnou otázku zásadního právního významu, pouze namítá, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle něj nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, poukazuje na nesprávné hodnocení důkazů a z vlastního hodnocení důkazů vyvozuje svá skutková zjištění, poukazuje na nesprávnost procesního postupu soudu a napadá výrok o nákladech řízení.
Napadá-li žalobce výrok odvolacího soudu o nákladech řízení, je třeba konstatovat, že přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Ustanovení §237 zakládá přípustnost jen proti rozhodnutí ve věci samé a §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Proto dovolání v rozsahu směřujícím proti výroku rozsudku (resp. usnesení) odvolacího soudu týkajícím se náhrady nákladů řízení, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku (bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel dále svými námitkami v dovolání zpochybňuje právní závěr odvolacího soudu o zamítnutí jeho požadavku na bezplatnou opravu vad díla nesouhlasem se skutkovým závěrem odvolacího soudu o řádném provedení sjednaného díla (opravy střechy) žalovaným v dohodnuté době v obvyklé kvalitě a bez vad v souladu s platně sjednanou smlouvou o dílo uzavřenou mezi účastníky dne 31. 3. 2003 podle §536 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Dovolatel vytváří své skutkové zjištění, odlišné od skutkových zjištění odvolacího soudu, že žalovaným provedené dílo vady má, z čehož poté dovozuje od odvolacího soudu rozdílné právní posouzení. Odvolací soud však na základě výsledků dokazování učinil skutkové zjištění, že pokud je střecha, kterou žalovaný předtím opravoval, deformována, jak namítá žalobce, stalo se tak v důsledku běhu času a nedostatečné údržby krovu. Oprava krovu nebyla součástí opravy – předmětem díla podle posuzované smlouvy o dílo. Po uzavření smlouvy o dílo ohledně žalobcem požadované opravy střechy v materiálu T., včetně laťování a klempířských prvků na hospodářském objektu B. a započetí prací bylo zjištěno, že krov je ve špatném stavu, s touto situací byl žalobce seznámen, ale ke změně smlouvy ve smyslu provedení dalších prací směřujících k opravě krovu nedošlo. Odvolací soud na základě znaleckého zkoumání dále vyšel ze zjištění, že špatná kvalita krovu však neznemožňovala provést opravu dohodnutým způsobem. S uvedenými skutkovými zjištěními dovolatel nesouhlasí.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) není však oprávněn při zkoumání přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zabývat se jinými než právními otázkami a je vázán skutkovými zjištěními odvolacího soudu. Skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny, skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a námitka směřující do nesprávného skutkového zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.
Pokud by případně skutkový závěr soudu vycházel z neúplného dokazování, jak dovolatel rovněž namítá v souvislosti s neprovedením navrženého důkazu revizním znaleckým posudkem a neprovedením dalšího výslechu svědka Ing. V., a poukazuje-li tím na nesprávný procesní postup soudu, pak by řízení mohlo být postiženo vadou ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z důvodu uvedeného v tomto ustanovení však může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, pokud dovolatel pouze napadá konkrétní procesní postup soudu při dokazování.
Rovněž námitky k nesprávnému hodnocení důkazů – svědecké výpovědi L. H. a hodnocení závěrů znaleckých posudků Ing. B. a Ing. H. - nemohou být předmětem dovolacího přezkumu (srov. §241a odst. 3 o. s. ř. a Občanský soudní řád, komentář, Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.BECK, 7. vydání r. 2006, str. 1268).
Pokud tedy v daném případě odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalovaný žalobci předal řádně provedené dílo a toto dílo nemá vady, nelze dovodit, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem, pokud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že je důvod pro zamítnutí žaloby, jíž byla požadována bezplatná oprava vad díla. Dovolateli nelze přisvědčit, že by bylo na místě postupovat podle §551 odst. 1 obch. zák., které stanoví, že zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče, a který dále určuje, že pokud nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. Ze skutkových zjištění však vyplynulo, že krov, který byl ve špatném stavu, nebyl překážkou, která by znemožňovala provedení díla způsobem dohodnutým účastníky ve smlouvě o dílo.
Odvolací soud rovněž nepochybil pokud nepoužil ustanovení §552 obch. zák., podle něhož zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky, týkající se věci, na níž má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno, a tyto překážky znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen to oznámit bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla je podle tohoto ustanovení zhotovitel oprávněn provádění díla přerušit. Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy, může kterákoli ze stran od smlouvy odstoupit. Rovněž k této námitce dovolatele je nutno připomenout, že ze skutkových zjištění soudu vyplynulo, že krov ve špatném stavu nebyl překážkou, která by znemožňovala provedení díla způsobem dohodnutým účastníky ve smlouvě o dílo, tudíž odvolací soud nerozhodl v rozporu s hmotným právem, pokud na daný případ neaplikoval ani §552 obch. zák.
Rozhodnutí odvolacího soudu nemá tedy ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam, neřešil-li odvolací soud otázku, která by byla v rozporu s hmotným právem a dovolací soud ani z jiných okolností nedospěl k závěru o tom, že napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam má.
Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalobce není podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Protože dovolání žalobce směřující proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé a ohledně náhrady nákladů řízení není podle §236 odst. 1 o. s. ř. přípustné, dovolací soud dovolání žalobce bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl - §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 2 250 Kč §8, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhl. č. 277/2006 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb.), tedy celkem ve výši 2 550 Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 2. října 2008
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu