Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2008, sp. zn. 32 Cdo 252/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.252.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.252.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 252/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce Ing. M. F., zastoupeného Mgr. et. Mgr. P. T., advokátem proti žalovaným 1) S. s. r. o. a 2) V. L., oběma zastoupeným JUDr. P. B., advokátem o zaplacení 55.535,08 Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 301/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2006, č. j. 22 Co 95/2006-53, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7.800,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta Mgr. et. Mgr. P. T. Odůvodnění: Dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, v záhlaví označeného, v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. října 2005, č. j. 21 C 301/2004-37, ve výroku o věci samé co do povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně 55.535,08 Kč s 2 % úrokem z prodlení z 55.535,08 Kč od 8. 10. 2003 do zaplacení, jakož i proti výrokům o nákladech řízení a nákladech odvolacího řízení, není ve věci samé přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněn (rozsudek soudu prvního stupně ze dne 11. 10. 2005 je prvním jeho rozhodnutím ve věci), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.); co do nákladů řízení, byť s nevýznamnou změnou co do výše, pak není dovolání (včetně výroku o nákladech odvolacího řízení) přípustné, poněvadž dovolání proti nákladům řízení nelze subsumovat pod žádné ustanovení podle §238 až 239 o. s. ř. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) ve spojení s §237 odst. 3 o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam. Zásadní právní význam pak má rozsudek odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem. Proto lze v případě této přípustnosti dovolání uplatnit pouze důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Námitky dovolatele týkající se rozsahu provedených prací resp. soupisu provedených prací, které sám dovolatel sub I. a), b) a c) dovolání označil za významné pro posouzení dané věci, se vztahují pouze na tuto věc a nemají tudíž judikatorní přesah a zejména nejsou otázkami právními, natož otázkami zásadního právního významu (obecně). Otázky soupisu provedených prací, jejich rozsahu a výpočtu finančního plnění a jeho vyúčtování nelze ani podřadit dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolatel nejen žádnou otázku zásadního právního významu neformuloval, ale neoznačil ani, ve které právní otázce je napadené rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s hmotným právem. Jestliže tudíž dovolatel napadá pouze hodnocení provedených důkazů a učiněná skutková zjištění, nelze mít dovolání ve věci za přípustné a Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.), jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5, věta první a §218 písm. c) o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §234b odst. 5 věta první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Jelikož dovolání bylo odmítnuto, nemají žalovaní právo na náhradu nákladů řízení o dovolání a jsou povinni nahradit žalobci jeho náklady právního zastupování, spočívající v odměně za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání podle §3 odst. 1 bod 5, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), tj. v částce 7.500,- Kč a za jeden paušál hotových výloh podle §13 odst. 3 vyhl. č.277/2006 Sb., v částce 300,- Kč, celkem tedy 7.800,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat soudního výkonu rozhodnutí. V Brně dne 30. ledna 2008 JUD. František F a l d y n a, CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2008
Spisová značka:32 Cdo 252/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.252.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02