ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.271.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 271/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně W. s.r.o., zastoupené Mgr. P. K., advokátem, proti žalované E. s.r.o., zastoupené Mgr. M. H., advokátem, o zaplacení částky 803 980 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 623/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. října 2007 č. j. 1 Cmo 428/2006-167, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. října 2007 č. j. 1 Cmo 428/2006-167 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. července 2006 č. j. 13 Cm 623/2005-102 se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 18. července 2006 č. j. 13 Cm 623/2005-102 uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 803 980 Kč s 3,5% úrokem z prodlení od 2. ledna 2003 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vytvoření webových stránek s konfigurátem a inzerce webových stránek v odborném časopise A. Tuto smlouvu posoudil podle §536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) jako platnou ústní smlouvu o dílo, v níž byl dohodnut předmět smlouvy, když cena díla vyplývala ze zadání potvrzeného následnou korespondencí účastníků. Soud prvního stupně aplikoval ustanovení §555 odst. 1 ObchZ, podle něhož nezahrnuje-li smlouva povinnost zhotovitele předmět díla odeslat, splní zhotovitel svou povinnost provést dílo tím, když umožní objednateli nakládat s předmětem díla řádně provedeným. V dané věci vzal soud prvního stupně za prokázané provedení díla žalobkyní - web byl spuštěn, odsouhlaseno provedení inzerce a článku do časopisu A., což dostatečně potvrzovala e-mailová korespondence účastníků z listopadu 2002. Soud nepřijal tvrzení žalované, že byl sjednán termín plnění na květen a červen 2002, takže se žalobkyně dostala do prodlení, neboť to nevyplývá z provedeného dokazování. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná měla možnost po spuštění webových stránek nakládat s řádně provedeným předmětem díla, a proto má žalobkyně právo na zaplacení fakturovaných částek, jejichž výši žalovaná nikterak nezpochybnila.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 3. října 2007 č. j. 1 Cmo 428/2006-167 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Taktéž odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně ve smyslu §551 odst. 1 (správně §555 odst. 1) ObchZ splnila svůj závazek provést dílo a neshledal oprávněnost námitky žalované, že řádně a včas reklamovala vady díla. Naopak přisvědčil závěrům soudu prvního stupně, že žalovaná e-mailem z 15. 11. 2002 a zápisem z 28. 11. 2002 projevila spokojenost s kvalitou provedeného díla. Z obsahu e-mailové korespondence mezi účastníky v období po spuštění webových stránek pouze vyplývá, že docházelo k následným úpravám stránek, což je podle odvolacího soudu vzhledem k charakteru díla obvyklé. Z uvedené korespondence účastníků nelze dovodit oprávněnost námitky žalované, že řádně a včas reklamovala vady díla.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítla, že dosavadní řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. K řádnému provedení díla v dané věci podle jejího názoru nedošlo s ohledem na zásadní vady díla (nefunkčnost interaktivního konfigurátoru), které byly žalobkyni vytýkány již během listopadu 2002 i v průběhu roku 2003, jak vyplývá z více e-mailových zpráv, na které žalovaná v dovolání odkazuje. V důsledku vadnosti webových stránek vznikla žalované škoda spočívající v nemožnosti prezentovat její výrobky a v následném odrazení zákazníků od spolupráce s žalovanou. Z toho, že dílo bylo vadné, podle názoru žalované vyplývá, že nemohlo podle §555 odst. 1 ObchZ dojít ke splnění povinnosti žalobkyně provést dílo jeho řádným ukončením a předáním tím, že žalované umožnila nakládat s předmětem díla. Následně pak žalobkyni nevznikl nárok na úhradu ceny díla. Za vady mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci žalovaná označila stav, kdy soud neprovedl všechny navrhované důkazy a ty, které provedl, nesprávně vyhodnotil a neumožnil jí vyjádřit se fundovaně k jednotlivým důkazům. Odkazy na dvě e-mailové zprávy z 15. 11. 2002 a zápis z 28. 11. 2002 odvolacím soudem považuje žalovaná za vytržené z kontextu. Dále namítá, že nebyl proveden výslech jednatele žalované, který navrhovala, a že se soud nezabýval jejími dalšími e-mailovými zprávami, na které žalovaná odkázala, a z nichž zcela jasně vyplývá, že předmět díla nebyl dokončen a řádně žalované předán. Navrhla zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání je nedůvodné a navíc nepřípustné. Žalovaná navzdory svému tvrzení neoznačuje žádné konkrétní skutečnosti, které vedly k nesprávnému právnímu posouzení věci, ani nepopisuje vadu, kterou mělo být řízení postiženo. Žalobkyně se s názorem žalované, že nedošlo k řádnému ukončení a předání díla, neztotožňuje. Žalobkyně zdůraznila důkaz provedený e-mailem žalované ze dne 15. 11. 2002 a zápisem z jednání ze dne 28. 11. 2002, ve kterých žalovaná potvrdila spokojenost s kvalitou provedeného díla. Z pozdější korespondence jasně vyplývá, že v období po spuštění webových stránek docházelo k následným úpravám stránek, což je vzhledem k předmětu plnění naprosto běžné a obvyklé a zcela určitě se nejednalo o reklamace vad díla ze strany žalované. Žalovaná v podstatě odvolacímu soudu nevytýká nesprávné právní posouzení věci, ani vadu řízení mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ale jiné hodnocení důkazů soudem, než které zastává žalovaná. Tím ovšem nelze odůvodnit zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou a obsahuje stanovené náležitosti, nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné. Dospěl přitom k závěru, že dovolání je v dané věci podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť odvolací soud posoudil právní otázku vzniku nároku žalobkyně na úhradu ceny díla v rozporu s hmotným právem. Dovolání je tudíž i důvodné.
Odvolací soud dovodil, že žalobkyně provedla dílo ve smyslu ustanovení §551 odst. 1 ObchZ (správně §555 odst. 1 ObchZ) řádně, neboť z korespondence účastníků nelze dospět k závěru, že žalovaná řádně a včas reklamovala vady díla.
Podle ustanovení §548 odst. 1, věty druhé, ObchZ vzniká nárok na cenu díla jeho provedením, pokud ze smlouvy nebo obchodního zákoníku nevyplývá něco jiného.
Podle ustanovení §554 odst. 1 ObchZ zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném obchodním zákoníkem.
Podle ustanovení §560 odst. 1 ObchZ má dílo vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku uvedenému ve smlouvě.
Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti než zhotovení věci, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě věci, je zhotovitel povinen při této činnosti postupovat v rámci stanoveném smlouvou s odbornou péčí tak, aby se dosáhlo hmotně zachyceného výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Zhotovitel je povinen hmotně zachycený výsledek předat objednateli (§556 ObchZ).
Protože v daném případě neobsahuje smlouva mezi účastníky odlišné ujednání, vznikl nárok na zaplacení ceny díla jeho provedením. Povinnost provést dílo kromě jeho předání v sobě zahrnuje jeho řádné ukončení, tedy ukončení bez vad a nedodělků.
K učinění právního závěru, že zhotoviteli vzniklo právo na zaplacení ceny díla, musí soud nejprve na základě skutkových zjištění učinit právní závěr, že dílo nemělo vady, tedy že provedení díla odpovídá výsledku určenému ve smlouvě.
V daném případě odvolací soud dovodil, že dílo bylo řádně provedeno a že žalovaná řádně a včas nereklamovala vady tohoto díla. Současně odvolací soud uvedl, že z obsahu e-mailové korespondence mezi účastníky vyplývá, že po spuštění webových stránek docházelo k jejich následným úpravám, což je ovšem vzhledem k charakteru předmětu díla obvyklé.
Odvolací soud tím učinil právní závěr, že žalobkyně těmito následnými úpravami neodstraňovala vady díla, ale šlo o nové, a to ať již smluvní či bezesmluvní plnění.
Tento právní závěr je však neúplný, a tudíž nesprávný (čili v rozporu s hmotným právem). Odvolací soud k němu dospěl, aniž posoudil, jaký výsledek mělo mít dílo podle smlouvy. Teprve poté mohl uzavřít, zda těmito úpravami byly odstraňovány reklamované vady díla, či zda tyto úpravy představují nové plnění žalobkyně.
Lze tedy uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 2, věty za středníkem, o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud podle §243b odst. 3 o. s. ř. zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Za této situace již nebylo třeba zabývat se namítanými vadami řízení.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2008
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu