ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.3586.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 3586/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce S. o. s., O. s. M. a S., proti žalované V. C. R. a.s., o návrhu na vydání předběžného opatření, vedené u Krajského soudu v O. pod sp. zn. 5 Nc 25/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v O. ze dne 29. srpna 2006, č.j. 5 Cmo 305/2006-18, ve znění usnesení ze dne 19. června 2007, č.j. 5 Cmo 305/2006-40, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v O. potvrdil usnesení Krajského soudu v O. ze dne 12. května 2006, č.j. 5 Nc 25/2005-10, ve znění usnesení ze dne 17. dubna 2007, č.j. 5 Nc 25/2005-33, kterým byl odmítnut návrh na vydání předběžného opatření ze dne 22. listopadu 2005 a bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až 239 o. s. ř.
Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým byl odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních §238, §238a a §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle §237 o. s. ř., upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení o nařízení předběžného opatření, které zpravidla meritornímu rozhodnutí soudu předchází, nemůže mít (již s ohledem na svůj účel) povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle §237 o. s. ř., a to bez ohledu na to, zda odvolací soud usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na předběžné opatření, změnil či potvrdil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu zveřejněné pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. ledna 2008
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu