ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.4083.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 4083/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně Č. f., s.r.o., proti žalovaným 1. V. s r.o., 2. P. T. s.r.o., a 3. H. A., spol. s r.o., zastoupené Mgr. P. P., advokátem, o zaplacení částky 30 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 36 Cm 57/2000, o dovolání společnosti A. C. Ltd., zastoupené Mgr. S. B., advokátkou, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2005 č. j. 5 Cmo 4/2005-101, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Dovolatelka je povinna zaplatit třetí žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 575 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. P. P., advokáta.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. března 2003 č. j. 36 Cm 57/2000-68 uložil prvé žalované zaplatit žalobkyni částku 77 042 666,50 Kč s 18% úrokem z částky 30 000 000 Kč od 1. října 1999 do zaplacení (výrok pod bodem I), druhé žalované uložil zaplatit žalobkyni z uvedené částky částku 7 000 000 Kč (výrok pod bodem II), třetí žalované uložil zaplatit žalobkyni z uvedené částky částku 18 000 000 Kč (výrok pod bodem III), s tím, že v rozsahu, ve kterém splní druhá žalovaná a třetí žalovaná, je své povinnosti zbavena prvá žalovaná, a v rozsahu, v němž splní prvá žalovaná, pokud dojde ke splnění celkové sporné částky, je zbavena povinnosti plnit druhá žalovaná a třetí žalovaná (výrok pod bodem IV) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod bodem V a VI).
K odvolání třetí žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. září 2005 č. j. 5 Cmo 4/2005-101 rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve vztahu k třetí žalované změnil tak, že se žaloba vůči ní zamítá (výrok pod bodem I), změnil výrok o náhradě nákladů řízení vůči třetí žalované (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem III).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala společnost A. C. Ltd, dovolání. V dovolání uvedla, že pohledávka vyplývající z rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu byla žalobkyní jako postupitelem postoupena postupníku J. M.S.L., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. prosince 2005 a poté další smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. prosince 2005 uzavřenou mezi nabyvatelem pohledávky společností J. M.S. L., nyní jako postupitelkou, a společností A. C. Ltd., jako postupnicí, postoupena této společnosti.
Třetí žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolací řízení bylo zastaveno, neboť dovolatelka není osobou oprávněnou k podání dovolání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání podala osoba, která k tomu není podle občanského soudního řádu oprávněna.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §90 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
Podle §94 odst. 1 o. s. ř. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, jsou účastníky řízení navrhovatel a ti, které zákon za účastníky řízení označuje.
Ustanovení §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. přiznává oprávnění podat dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu jen účastníkům řízení, tj. subjektům vyjmenovaným v §90 a §94 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř.
Dovolatelka však účastnicí řízení není. Okolnost, z níž dovozuje svoje oprávnění podat dovolání, tj. postoupení pohledávky žalobkyní na další subjekt a následné postoupení této pohledávky na dovolatelku, je v dané věci nerozhodná. O procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. může soud rozhodovat pouze do rozhodnutí ve věci odvolacím soudem, nikoliv tedy v dovolacím řízení. V dané věci však mělo dojít, jak vyplývá z dovolání, k převodu pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, dne 5. prosince 2005 a dne 12. prosince 2005, tedy poté, kdy odvolací soud dne 8. září 2005 ve věci rozhodl.
Dovolání tak bylo podáno někým, kdo k tomu není oprávněn.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolatelka nebyla v dovolacím řízení úspěšná a náklady třetí žalované sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 7 500 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění do 31. 8. 2006] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 8. 2006).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li dovolatelka dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může třetí žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. října 2008
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu