ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.5056.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 5056/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně G. M. M., a.s., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. M., zastoupenému opatrovnicí, o zaplacení částky 6 950,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 40 C 3/2007, o dovolání opatrovnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2007, č.j. 51 Co 313/2007-28, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 14. května 2007, č.j. 40 C 3/2007-20, jímž Okresní soud v Ostravě ustanovil žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu podle §29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) opatrovnici.
Usnesení odvolacího soudu napadla opatrovnice dovoláním, namítajíc, že ho podává podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. z důvodů v tomto ustanovení uvedených. Podle názoru dovolatelky pochybily soudy obou stupňů, když soud prvního stupně zcela pominul zákonnou povinnost své rozhodnutí odůvodnit a odvolací soud zaměnil zákonný důvod vydání rozhodnutí pojatý do jeho výroku za odůvodnění, což má za následek nepřezkoumatelnost jejich závěru, že žalovaný je neznámého pobytu. Rovněž tak poukazuje na judikaturu Ústavního soudu, podle níž by nalézací soudy měly přistoupit k ustanovení opatrovníka z řad advokátů až po zjištění, že v okruhu osob účastníku blízkých není žádná osoba vhodná k tomu, aby opatrovníka vykonávala.
Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních §237 až 239 o. s. ř.) připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o ustanovení opatrovnice žalovanému, není podle ustanovení §237 o. s. ř. dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože rozhodnutím soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání opatrovnice bylo odmítnuto, ostatním účastníkům řízení však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. května 2008
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu