ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.5244.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 5244/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně S., a. s., zastoupené Mgr. J. V., advokátem proti žalované C. P. s. r. o., zastoupené JUDr. M. K., advokátem o zaplacení částky 1,286.379,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 39 Cm 169/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2007, č. j. 1 Cmo 316/2006-178, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce Mgr. J. V.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2007, č. j. 1 Cmo 316/2006-178, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2006, č. j. 39 Cm 169/2001-140 ve výroku I., kterým byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 778.134,46 Kč s 8 % úrokem z prodlení ročně z částky 235.678,36 Kč správně od 1. 4. 2001 do zaplacení a dále z částky 157.500,- Kč od 1. 4. 2001 do zaplacení a z částky 384.953,10 Kč od 27. 3. 2001 do zaplacení a ve výroku III. a IV. jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř. ). V dovolání byl totiž uplatněn – jak vyplývá z jeho obsahu – výlučně dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř. mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. použít (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.); dovolatelka (při podrobném popisu vlastní verze skutku a rozboru namítaných logických rozporů v hodnocení provedených důkazů) vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně resp. nedostatečně zjištěný skutkový stav věci ústící v nesprávný závěr, že harmonogram, který je součástí smlouvy o dílo neobsahuje konkrétní termíny plnění.
Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věci dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízní je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Jelikož žalovaná z procesního hlediska zavinila (tím že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobkyně se sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,-Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/19996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 19 % DPH ve výši 1.957,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 18. června 2008
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu