ECLI:CZ:NS:2008:32.ND.401.2007.1
sp. zn. 32 Nd 401/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce J. K., proti žalovanému Mgr. J. M., zastoupenému advokátem, o zaplacení 141.297,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve F. – M. pod sp. zn. 9 C 269/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve F. – M. pod sp. zn. 9 C 269/2003 se Městskému soudu v Praze nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá po žalovaném v řízení před Okresním soudem ve F. – M. zaplacení částky 141.297,10 Kč s příslušenstvím.
Žalobce v podání ze dne 31. 8. 2007 (ve spise č. l. 129) navrhl, aby věc byla projednávána u Městského soudu v P. „kvůli vyloučení silně pravděpodobné podjatosti mimo tento region“. Má za to, že „má-li zaručeno právo na spravedlivý proces, nemohu být nucen nechat rozhodovat soudce v oblasti tohoto vlivu, který soudní praxe nazývá slovem podjatost u jednotlivců …“.
Žalovaný ve vyjádření ze dne 30. 10. 2007 prostřednictvím svého právního zástupce s přikázáním sporu jinému soudu v P. nesouhlasí, protože podle jeho názoru v tomto sporu neexistují důvody podle §12 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). – vyloučený soudce, ani podle odst. 2 citovaného usnesení – z důvodu vhodnosti. Jde jen o neprokázaná tvrzení žalobce a není důvod, aby žalovaný cestoval v této věci k soudnímu řízení do Prahy.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Okresnímu soudu ve F. – M. a Městskému soudu v P., jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána, návrh žalobce projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.).
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovené též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musejí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, na které poukazuje žalobce ve svém návrhu, jsou zcela nekonkrétní a nedostatečné jako podklad pro rozhodnutí o delegaci. Obecná tvrzení o podjatosti soudu či soudců věcně a místně příslušného soudu ve F. – M., nejsou pro přikázání věci jinému soudu relevantní. Kromě toho žalobcem navrhovaný Městský soud v P. je soudem prvního stupně na úrovni kraje a tudíž není soudem stejného stupně se soudem prvního stupně na úrovni okresu (srov. §12 odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud též musel přihlédnout k negativnímu stanovisku žalovaného.
Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud předmětnou věc z důvodu vhodnosti Městskému soudu v P. nepřikázal (§12 odst. 2 o. s. ř. ).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. ledna 2008
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu