ECLI:CZ:NS:2008:32.ODO.1097.2006.1
sp. zn. 32 Odo 1097/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce Ing. P. K., .zastoupeného advokátem, proti žalované P. S. a.s., zastoupené advokátem, o zaplacení 143 176,- Kč a 751 112,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 62/98, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2006, č.j. 2 Cmo 42/2005-154, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 950,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti rozsudku ze dne 9. března 2006, č.j. 2 Cmo 42/2005-154, v rozsahu, v němž Vrchní soud v Praze změnil v pořadí druhý rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2004, č.j. 7 Cm 62/98-134, v zamítavém výroku ve věci samé tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 100 000,- Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 2. června 2001 do zaplacení. Dovolatelka, opírajíc přípustnost podaného dovolání o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), spatřuje jeho důvodnost v tom, že jí odvolací soud v odvolacím řízení neumožnil vznést námitku započtení své pohledávky za žalobcem; proto ji uplatňuje v dovolání a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.
Podle bodu 3. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 2. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak sám výslovně zmínil v důvodech rozsudku.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé; je však zjevně bezdůvodné.
Podle ustanovení §98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.
Za stavu, kdy ustanovení §98 o. s. ř. pro odvolací řízení (srov. §216 odst. 1 o. s. ř.) ani pro dovolací řízení (srov. §243c část věty za středníkem, o. s. ř.) neplatí a kdy dovolací soud neshledal ani existenci vad, k nimž přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (srov. §242 odst. 3, větu druhou, o. s. ř.), dovolání jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Jelikož žalovaná z procesního hlediska zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobce sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 4 875,- Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 31. srpna 2006 a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. srpna 2006.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 29. ledna 2008
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu