Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.05.2008, sp. zn. 33 Cdo 1654/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.1654.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.1654.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 1654/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně H. S., zastoupené advokátkou, proti žalované P. V., zastoupené advokátkou, o 1,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 11 C 18/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. prosince 2007, č. j. 10 Co 442/2007-353, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky. Odůvodnění: Žalobkyně se po žalovaných MUDr. M. V. a P. V. domáhala zaplacení částky 1,000.000,- Kč z titulu vrácení daru. Okresní soud Plzeň -město rozsudkem ze dne 7. srpna 2006, č. j. 11 C 18/2005-248, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 3. září 2007, č. j. 11 C 18/2005-333, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1,000.000,- Kč s 2,5 % úrokem z prodlení od 16. 4. 2004 do zaplacení (výrok I.), žalobu vůči žalované zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným; ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 72.454,30 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 13. prosince 2007, č. j. 10 Co 442/2007-353, rozhodnutí soudu prvního stupně v části výroku I. ohledně platební povinnosti žalovaného v částce 1,000.000,- Kč potvrdil; v další jeho části jej změnil tak, že žalobu zamítl, rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným. Současně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou tak, že žalované náhradu těchto nákladů nepřiznal, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se žalované nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně, napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost dovozovala z §237 o. s. ř. Odvolacímu soudu vytkla, že nepřípustně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, které již bylo v právní moci. Namítla mimo jiné, že odvolací soud rozhodoval podle §150 o. s. ř., aniž zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro jeho aplikaci. Z těchto důvodů navrhla rozsudek odvolacího soudu v rozsahu podaného dovolání zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Žalobkyně navrhla dovolání pro nepřípustnost odmítnout, neboť napadeným výrokem nebylo rozhodnuto ve věci samé, nýbrž o náhradě nákladů řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněným subjektem (druhou žalovanou) řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Pro posouzení přípustnosti dovolání v dané věci je rozhodující, že dovolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, jak je nepochybně zřejmé z obsahu dovolacích námitek. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. nepřichází v úvahu, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přípustnost dovolání není založena ani ustanoveními §238, §238a a §239 o. s. ř., neboť napadený výrok rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů. Jelikož dovolání proti výroku rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 500,- Kč (§2 odst. 1, §15 ve spojení s §14 odst. 3 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 a §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně 20. května 2008 JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/20/2008
Spisová značka:33 Cdo 1654/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.1654.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§236 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02