Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.09.2008, sp. zn. 33 Cdo 1805/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.1805.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.1805.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 1805/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. P., s. r. o., zastoupené JUDr. P.S., advokátem, proti žalované Ing. J. K.,), zastoupené JUDr. Z. K., advokátem, o zaplacení 155.272,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 536/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2008, č. j. 23 Co 488/2007-222, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2008, č. j. 23 Co 488/2007-222, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. července 2007, č. j. 7 C 536/2005-199, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). Z toho, že přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vyloučeno (srovnej znění §241a odst. 3 o. s. ř.). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tak jako v posuzované věci) musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem. Přestože žalovaná v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci, ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř.; podstatu jejích dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Dovolatelka je nadále přesvědčena, že v řízení nebylo prokázáno, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o dílo, resp. že mezi nimi vznikl závazkový vztah, z něhož by vyplývalo právo žalobkyně na požadované plnění. Vytýká soudům, že neuvěřily jejímu tvrzení, že nikdy se žalobkyní nejednala, ani nezmocnila k jednání další osoby. Za nepodložené považuje závěry, že přijala cenovou nabídku žalobkyně a že žalobkyně prováděla na jejím domě práce v dohodnutém rozsahu podle předloženého projektu, včetně objednaných víceprací. Pochybení spatřuje i v tom, že nebylo náležitě zjišťováno, zda k narovnání sporných vztahů nedošlo již plněním, které žalobkyni poskytla podle znaleckého posudku, jež si nechala zpracovat. Nedostatečným dovolatelka shledává odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, které podle jejího názoru „nemá logiku ani gramatický smysl“. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, jehož varianty dovolatelka nabízí. Jak již bylo výše vyloženo, dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř. nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolání žalované tak směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný a dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni, která by jinak měla právo na jejich náhradu v této fázi řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. září 2008 JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/19/2008
Spisová značka:33 Cdo 1805/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.1805.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02