ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.3801.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 3801/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce E. V., , zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti žalovanému J. Č., , o zaplacení 5.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 13 C 63/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2007, č. j. 19 Co 384/2007-84, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 15. května 2007, č. j. 13 C 63/2007-12, zastavil řízení o zaplacení 5.000,- Kč s příslušenstvím a žalovaného uznal povinným zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 8.211,- Kč do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám jeho zástupce.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6. prosince 2007, č. j. 19 Co 384/2007-84, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení potvrdil. Současně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení 4.207,- Kč do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám jeho zástupce.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž popisuje okolnosti daného případu a namítá, že byl poškozen na svých právech. Považuje totiž za nespravedlivé, že za situace, kdy v řízení „nebyla prokázána jeho vina“, mu je uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení.
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným), není však v dané věci přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není přípustnost dovolání dána již proto, že napadený výrok usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k výkladu pojmu „věc sama“ srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod R 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání v dané věci rovněž nezakládají, neboť rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam taxativně vyjmenovanými případy.
Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je bez jednání odmítl (§243a odst. 1, §243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.), aniž se jím mohl zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovanému právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. září 2008
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu