ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.728.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 728/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. Č., proti žalované E. Z., zastoupené JUDr. J. H., advokátkou o zaplacení 89.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C 134/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 18. září 2007, č. j. 35 Co 949/2006-104, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 18. září 2007, č. j. 35 Co 949/2006-104, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 30. června 2006, č. j. 15 C 134/2004-80, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). V dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu – byl totiž uplatněn výlučně dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně zjištěný skutkový stav věci (konkrétně nesprávné vyhodnocení provedených důkazů) ústící v závěr, že žalovanou částku dosud dluží. Je nadále přesvědčena, že svědecké výpovědi P. a Z. Z. a listina z 9. 11. 1997 jsou „věrohodnými důkazy“, jimiž dostatečně prokázala své tvrzení, že vypůjčené peníze právní předchůdkyni žalobce již vrátila, a že tudíž již ničeho nedluží. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud – stejně jako před ním soud prvního stupně – nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil její obraně, že půjčku již beze zbytku uhradila, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci, který by jinak měl právo na jejich náhradu v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2008
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu