ECLI:CZ:NS:2008:33.ODO.1294.2006.1
sp. zn. 33 Odo 1294/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce I. P., zastoupeného JUDr. J. Š., advokátem proti žalované V. Š., zastoupené JUDr. V. D. CSc., advokátem o zaplacení 32.680,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 21 C 281/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2006, č. j. 64 Co 446/2005-66, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.425,- Kč do tří dnů od práv ní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. V. D. CSc., advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2006, č. j. 64 Co 446/2005-66, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. června 2005, č. j. 21 C 281/2003-40, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Napadený rozsudek odvolacího soudu totiž nemá po právní stránce zásadní význam s ohledem na skutečnost, že dovoláním zpochybněná právní otázka vzniku bezdůvodného obohacení v důsledku zrušení cenové regulace nájemného nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které by dosud nebyly řešeny a nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem. Nejvyšší soud České republiky již ve svém rozsudku ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. 26 Cdo 32/2006, posuzoval požadavek pronajímatele na vydání majetkového prospěchu, který měl nájemce na jeho úkor získat tím, že i po zrušení vyhlášky č. 176/1993 Sb. nálezem Ústavního soudu č. 528/2002 Sb. platil tzv. regulované nájemné, jež nedosahovalo výše nájemného obvyklého v místě a čase, a dovodil, že nárok pronajímatele vůči nájemci z titulu užívání jeho věci je nárokem na nájemné, vyplývajícím z nájemního vztahu, a nemůže být současně (byť zčásti) nárokem z bezdůvodného obohacení. Od tohoto závěru nemá dovolací soud důvodu odchylovat se ani v posuzované věci, kdy je požadováno vydání majetkového prospěchu, který měla žalovaná získat tím, že v době od 20. 3. 2003, kdy nabyl účinnosti nález Ústavního soudu o zrušení předpisu, jímž bylo regulováno nájemné, do podání žaloby platila tzv. regulované nájemné (tj. částku 3.815,- Kč), ačkoli měla hradit nájemné tržní (tj. částku 7.900,- Kč).
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.350,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před 1. 9. 2006), a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění před 1. 9. 2006) Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 29. května 2008
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu