ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.202.2008.1
sp. zn. 4 Nd 202/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 11. června 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce Z. S., zast. JUDr. R. J., advokátem, proti žalované Č. P., a. s., o zaplacení 36.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 69/2008, o návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 69/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 14. 2. 2008 (soudu doručeno dne 15. 2. 2008) podal žalobce vůči žalované u Okresního soudu v Pardubicích návrh na zahájení řízení ve věci o zaplacení částky 36.700,- Kč s příslušenstvím jako plnění z pojištění v souvislosti s dopravní nehodou, ke které došlo dne 4. 7. 2007 v katastru obce V. T., okres O.
Následně Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 6 C 69/2008, vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Svůj návrh Okresní soud v Pardubicích odůvodnil tím, že předmětem řízení není, dle jeho názoru, plnění z titulu pojistné smlouvy, ale náhrada škody, proto je vedle obecného soudu žalované k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody. Dále Okresní soud v Pardubicích poukázal na skutečnost, že v řízení lze předpokládat provádění výslechů svědků zdržujících se v obvodu Okresního soudu v Olomouci, proto u Okresního soudu v Olomouci by řízení proběhlo rychleji a hospodárněji.
Žalobce vyjádřil nesouhlas s návrhem Okresního soudu v Pardubicích na delegaci věci Okresnímu soudu v Olomouci s tím, že je třeba přihlédnout k tomu, že ohledně skutečností týkajících se dopravní nehody není mezi stranami žádného sporu.
I podle stanoviska žalované jako pojistitele nese vůči žalobci odpovědnost za nehodu jeho klient (pan P. K.) jako provozovatel vozidla. Spor mezi stranami se tak netýká základu nároku, ale pouze jeho výše. Žalobce by proto považoval z hlediska hospodárnosti řízení za nadbytečné, aby bylo prováděno dokazování o okolnostech dopravní nehody. Pokud se týká místní příslušnosti soudu, žalobce odkazuje na ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.
Žalovaná ve svém vyjádření k citovanému usnesení Okresního soudu v Pardubicích uvedla, že se domnívá, že místně příslušným pro projednání věci je pouze Okresní soud v Pardubicích, neboť předmětem sporu není náhrada škody, ale plnění z pojištění. Žalovaná je tedy stejného názoru jako žalobce, že v daném případě nelze aplikovat ustanovení §87 odst. b) o. s. ř., dle kterého je k řízení příslušný vedle obecného soudu také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v Pardubicích) a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána, návrh Okresního soudu v Pardubicích na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v daném případě je dána příslušnost Okresního soudu v Pardubicích, neboť se nejedná o náhradu škody, ale o plnění z pojištění. Spor se tedy netýká základu nároku, ale pouze jeho výše, proto je třeba aplikovat ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, podle kterého má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění u příslušného pojistitele subjektu odpovědného za škodu způsobenou dopravní nehodou.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti s přihlédnutím k nesouhlasnému stanovisku žalobce i názoru žalované Nejvyšší soud České republiky návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. června 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal