ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.263.2008.1
sp. zn. 4 Nd 263/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 21. srpna 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce A. Ž., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, o zaplacení 3.538,17 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 255/2007, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 255/2007 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Šumperku.
Odůvodnění:
Žalobce podal podáním ze dne 14. 12. 2007 (soudu doručeno dne 27. 12. 2007)‚ u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem o zaplacení částky 3.538,17 EUR s příslušenstvím.
Obvodní soud pro Prahu 2 podáním ze dne 21. 5. 2008 vyzval oba účastníky řízení, aby se vyjádřili k názoru rozhodujícího soudu, že by bylo vhodné danou věc přikázat Okresnímu soudu v Šumperku, a to z toho důvodu, že žalobce v současné době vykonává trest odnětí svobody ve Věznici M. (tj. v obvodu Okresního soudu v Šumperku) a trvá na své osobní účasti u soudního jednání.
Žalovaná se k návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku ve stanovení lhůtě nevyjádřila, žalobce s přikázáním věci vyjádřil zásadní nesouhlas s odůvodněním, že trvá na projednání a rozhodnutí předmětné věci místně i věcně příslušným soudem s poukazem na ústavně zakotvenou zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 2) a Okresnímu soudu v Šumperku, jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 2 svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Šumperku odůvodňuje výhradně tím, že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici M., tedy v obvodu Okresního soudu v Šumperku a trvá na své osobní účasti u soudního jednání. Dle názoru Obvodního soudu pro Prahu 2 by tedy byla delegace věci vhodná patrně zejména z toho důvodu, že eskortování žalobce k jednání u Okresního soudu v Šumperku by bylo časově a finančně méně náročné, než by tomu bylo u místně příslušného Obvodního soudu pro Prahu 2. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalobce nepříznivý.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Šumperku nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal