ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.376.2008.1
sp. zn. 4 Nd 376/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 10. prosince 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce T. Ch., s r. o., proti žalovanému J., s r. o., zastoupeného J. S., obecným zmocněncem, o žalobě na obnovu řízení do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Lebam ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. Nc 2520/2005, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 65/2008 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 8 Cmo 454/2008, o námitce žalobce o podjatosti soudců senátu 8 Cmo Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně senátu 8 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Lyana Rozlivková a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 454/2008.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 65/2008 probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cmo 454/2008, řízení o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. 61 Cm 65/2008.
V záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 20. 10. 2008 vznesl obecný zmocněnec žalovaného námitku podjatosti soudců senátu 8 Cmo Vrchního soudu v Praze, když v záznamu uvedl „Pro podjatost žádám, aby nerozhodoval předseda senátu a soudci, jak podávám v obnově řízení a odvolání“.
V samotném odvolání ze dne 9. 10. 2008 uvedl: „Tímto žádám, aby o tomto mém odvolání nerozhodoval žádný předseda senátu a soudci, kteří ve věci rozhodovali neb od nich nemohu nic správného očekávat, tím má za to, kde jsem byl účastníkem řízení já J. S. a předsedové senátu a soudci ve věci rozhodovali a dělali opak toho co jest povinností odvolacího soudu napravovat nesprávnosti soudů 1. stupně.“
Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s písemným vyjádřením jmenovaných soudkyň. Tyto soudkyně shodně uvádějí, že k věci, účastníkům a k jejich zástupcům nemají žádný poměr a nejsou jim známy skutečnosti, které by svědčily o jejich podjatosti.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž J. S. spatřuje důvod pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle §14 odst. 1 ani podle §14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když ani z obsahu námitky podjatosti samotné nevyplývají jako důvody této námitky jiné skutečnosti, než postup jmenovaných soudkyň v řízeních uváděných žalobcem v jeho námitce, tedy skutečnosti, které jsou ze zákona podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod pro vyloučení soudce výslovně vyloučeny.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že soudkyně senátu 8 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Lyana Rozlivková a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 8 Cmo 454/2008. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.
V Brně dne 10. prosince 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná