ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.33.2008.1
sp. zn. 4 Tz 33/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. května 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné V. K., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněné V. K.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Strakonicích se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003, byla obviněná V. H., nyní K., uznána vinnou ze spáchání trestného činu zpronevěry podle ustanovení §248 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se měla dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v měsíci únoru 2002 v době od 7. 2. do 16. 2. 2002 v postavení správce rekreačního zařízení P. m. v S. u B., okres S., pro zaměstnavatele O. s. P., se sídlem H., P., bez svolení svého zaměstnavatele odvezla z věcí, které jí byly svěřeny na základě dohody o provedení práce, kterou byla současně pověřena správou rekreačního střediska, a to zejména hlídáním a zabezpečením objektu,
-2 ks paland v hodnotě celkem 4.400,- Kč,
-4 ks matrací k palandám v hodnotě celkem 1.600,- Kč,
-1 ks osob. počítače, typ 486Dx66, RAM 16 MB HDD 800 MB v hodnotě 3.000,- Kč,
-1 ks klávesnice k počítači v hodnotě 100,- Kč,
-1 ks myši k počítači v hodnotě 50,- Kč,
-1 ks monitoru barevného velikosti 14“ v hodnotě 1.500,- Kč,
-1 ks jehličkové tiskárny v hodnotě 800,- Kč,
-1 ks stolu na stolní tenis v hodnotě 2.500,- Kč,
-1 ks vysavače Eta v hodnotě 1.000,- Kč,
-1 ks strunové sekačky v hodnotě 500,- Kč,
-4 ks polštářů v hodnotě celkem 360,- Kč,
-4 ks přikrývek v hodnotě celkem 800,- Kč,
-1 ks rychlovarné konvice v hodnotě 150,- Kč,
-2 ks sprchové baterie nepoužité v hodnotě celkem 1.400,- Kč,
-8 ks jídelních stolů v hodnotě celkem 6.400,- Kč,
-40 ks jídelních židlí v hodnotě celkem 16.000,- Kč,
-1 ks dvoupostele v hodnotě 800,- Kč,
-1 ks obývací stěny v hodnotě 2.200,- Kč,
-4 ks rozkládací pohovky v hodnotě celkem 10.000,- Kč,
-7 ks obyčejných válend v hodnotě celkem 3.500,- Kč,
-12 ks nočních stolků v hodnotě celkem 3.000,- Kč,
-4 ks proutěných křesel v hodnotě celkem 800,- Kč,
-1 ks barevného televizoru zn. Tesla Color, úhlopříčka 55 cm v hodnotě 1.500,- Kč,
-3 ks hasicích přístrojů práškových v hodnotě celkem 600,- Kč,
-3 ks hasicích přístrojů vodních v hodnotě celkem 600,- Kč,
-1 ks hasicího přístroje sněhového v hodnotě 500,- Kč,
tj. celkem věci za 64.060,- Kč ke škodě O. s. P. se sídlem H., P. Za uvedený trestný čin byl obviněné uložen podle §248 odst. 2 tr. zák. za užití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné současně uložena povinnost zaplatit O. s. P. – v likvidaci, se sídlem P., H., náhradu škody ve výši 43.498,- Kč. Předmětný trestní příkaz nabyl právní moci dne 4. 9. 2003.
Následně byl obviněné V. K. usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. 10. 2006, sp. zn. 18 T 92/2003, zbytek trestu obecně prospěšných prací ve výměře 244 hodin (z předmětného trestního příkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003) přeměněn podle §45a odst. 4 tr. zák. na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 122 dnů se zařazením do věznice s dozorem. Proti uvedenému usnesení podala obviněná stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 4 To 334/2007, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné V. K. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 1 tr. ř. a dále v ustanoveních §35 odst. 2 a §248 odst. 1, 2 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že základním nedostatkem trestního řízení bylo, že obviněná V. K. nebyla v přípravném řízení podrobně vyslechnuta a nevyjádřila se tak k některým položkám (a to zejména hodnotově nejvýznamnějším položkám - stoly, židle, válendy, noční stolky), jejichž odcizení jí bylo kladeno za vinu a ohledně kterých existují značné rozpory v dokazování. Okresní soud ve Strakonicích však namísto nápravy tohoto nedostatku podrobným výslechem obviněné a doplněním dokazování při hlavním líčení rozhodl ve věci trestním příkazem, přestože skutkový stav nebyl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy ve smyslu ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. Uvedené pochybení se pak mohlo promítnout i do použité právní kvalifikace, neboť celková hodnota věcí, jejichž odcizení obviněnou bylo spolehlivě prokázáno, nedosahuje zatím částky 25.000,- Kč, tedy hranici škody nikoli malé ve smyslu ustanovení §248 odst. 1, 2 tr. zák. Dle názoru ministra spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona došlo k pochybení i ve výroku o trestu, neboť pokud obviněná páchala předmětnou trestnou činnost v období od 7. 2. do 16. 2. 2002, pak to bylo ještě před 10. 4. 2003, kdy byl obviněné doručen trestní příkaz Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 5 T 24/2003, v právní moci dne 19. 4. 2003, a obviněné měl být proto uložen souhrnný trest i za trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., kterým byla uznána vinnou v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 24/2003.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněné V. K. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Z obsahu předmětného trestního spisu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněná V. K. byla trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003, v právní moci dne 4. 9. 2003, uznána vinnou ze spáchání trestného činu zpronevěry podle ustanovení §248 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se měla dopustit výše popsaným jednáním. Za uvedený trestný čin byl obviněné uložen podle §248 odst. 2 tr. zák. za užití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin a současně jí byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit O. s. P. – v likvidaci, se sídlem P., H., náhradu škody ve výši 43.498,- Kč.
Jak vyplývá z protokolu o výslechu obviněné V. K. ze dne 7. 4. 2003, sama obviněná doznala odvezení nábytku v rozsahu, v jakém byl u ní nalezen a fotograficky dokumentován pracovníkem poškozené společnosti, navíc z odcizení věcí v uvedeném rozsahu obviněnou usvědčoval i bývalý manžel J. B., který jí pomáhal příslušné věci odvážet z majetku poškozeného. Provedeným dokazováním bylo tedy spolehlivě prokázáno odcizení následujících věcí:
-2 ks paland v hodnotě celkem 4.400,- Kč,
-4 ks matrací k palandám v hodnotě celkem 1.600,- Kč,
-1 ks osob. počítače, typ 486Dx66, RAM 16 MB HDD 800 MB v hodnotě 3.000,- Kč,
-1 ks klávesnice k počítači v hodnotě 100,- Kč,
-1 ks myši k počítači v hodnotě 50,- Kč,
-1 ks monitoru barevného velikosti 14“ v hodnotě 1.500,- Kč,
-1 ks jehličkové tiskárny v hodnotě 800,- Kč,
-1 ks stolu na stolní tenis v hodnotě 2.500,- Kč,
-1 ks vysavače Eta v hodnotě 1.000,- Kč,
-1 ks strunové sekačky v hodnotě 500,- Kč,
-4 ks polštářů v hodnotě celkem 360,- Kč,
-4 ks přikrývek v hodnotě celkem 800,- Kč,
-1 ks jídelního stolu v hodnotě celkem 800,- Kč,
-1 ks obývací stěny v hodnotě 2.200,- Kč,
-2 ks rozkládací pohovky v hodnotě celkem 5.000,- Kč,
-4 ks proutěných křesel v hodnotě celkem 800,- Kč,
-1 ks barevného televizoru zn. Tesla Color, úhlopříčka 55 cm v hodnotě 1.500,- Kč.
Celková hodnota věcí, jejichž odcizení bylo spolehlivě prokázáno, tak činí celkem 23.910,- Kč.
Obviněná však byla mimo výše uvedených věcí, jejichž odcizení obviněnou bylo spolehlivě prokázáno, odsouzena i pro zpronevěru dalších věcí, a to věcí převážně vyšší majetkové hodnoty – tj. 8 ks jídelních stolů, 40 ks jídelních židlí, 7 ks válend, 12 ks nočních stolků, apod., aniž by v tomto směru byl provedenými důkazy náležitě zjištěn skutkový stav.
Stížností pro porušení zákona napadeným trestním příkazem tak byla obviněná uznána vinnou zpronevěrou věcí v celkové hodnotě 64.060,- Kč, což je celková hodnota veškerého vybavení rekreačního zařízení, které se podle vyčíslení mělo ztratit. Rozhodující soud zřejmě vycházel z toho, že kromě vedoucího střediska Mgr. K. M. a tehdejšího manžela obviněné J. B. neměl do příslušných objektů nikdo jiný přístup. Z trestního oznámení poškozeného O. s. P. (č. l. 18 spisu) však vyplývá, že v únoru 2002 byly při kontrole zjištěny neuzamčené chatky s otevřenými okny, z čehož lze dovodit, že k části inventáře měl zjevně přístup kdokoli. Je třeba připomenout, že ke dni nástupu obviněné do funkce správkyně rekreačního střediska ani ke dni skončení výkonu této funkce nebyla provedena řádná inventura movitého majetku. Nebyl tak spolehlivě doložen stav inventáře na počátku a na konci působení obviněné ve funkci správkyně rekreačního střediska.
Podle ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
Základní podmínkou pro vydání trestního příkazu je podle §314e odst. 1 tr. ř. spolehlivé prokázání skutkového stavu opatřenými důkazy. Samosoudce musí hodnotit předložené důkazy spolu s podanou obžalobou (návrhem na potrestání) v tom směru, zda jimi je prokázán skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání trestního příkazu. Samosoudce je omezen ve svých úvahách tím, že důkazy nebyly před soudem provedeny při zachování základních zásad trestního řízení, a proto musí zvláště pečlivě zvažovat, zda opatřené důkazy skutečně spolehlivě prokazují skutkový stav a zda bez projednání věci v hlavním líčení může vydat trestní příkaz, jenž má povahu a účinky odsuzujícího rozsudku. Jestliže nedojde v tomto smyslu k pozitivnímu závěru o vině obviněného, trestní příkaz vydat nesmí, i když by jinak byly dány ostatní formální podmínky, a pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v §314c odst. 1 tr. ř., je povinen projednat věc v hlavním líčení. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vychází teorie a praxe trestního práva z principu, že takto je skutkový stav zjištěn tehdy, když z provedených důkazů tvořících uzavřený řetězec lze vyvodit na základě jejich hodnocení jednoznačné skutkové závěry, o nichž nelze racionálně pochybovat.
Dle zjištění Nejvyššího soudu České republiky však samosoudce Okresního soudu ve Strakonicích nerozhodoval v souladu s ustanovením §314e odst. 1 tr. ř., neboť skutkový stav nebyl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, naopak z provedeného dokazování vyplývá celá řada rozporů a nejasností. Okresní soud ve Strakonicích však namísto doplnění dokazování při hlavním líčení, a to zejména podrobným výslechem obviněné V. K., rozhodl ve věci trestním příkazem, přestože skutkový stav nebyl spolehlivě prokázán tak, jak vyžaduje ustanovení §314e odst. 1 tr. ř.
Podle ustanovení §248 odst. 1 tr. zák. se trestného činu zpronevěry dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Podle ustanovení §248 odst. 2 tr. zák. se trestného činu zpronevěry dopustí ten, kdo způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. Za škodu nikoli malou se přitom považuje škoda v částce ve výši nejméně 25.000,- Kč.
Vzhledem ke skutečnosti, že celková hodnota prozatím spolehlivě prokázaných zpronevěřených věcí obviněnou činí 23.910,- Kč (tj. částka nepřekračující hranici škody nikoli malé), mohlo by mít výše specifikované pochybení Okresního soudu ve Strakonicích vliv i na použitou právní kvalifikaci, neboť uvedená částka zatím nedosahuje zákonné hranice pro škodu nikoli malou podle ustanovení §248 odst. 2 tr. zák. Důkazně nepodložená je navíc také i částka 43.498,- Kč, tj. náhrada škody, kterou má dle napadeného trestního příkazu obviněná uhradit poškozenému O. s. P. Z dostupného materiálu vyplývá, že poškozené sdružení ani nespecifikovalo, z jakých položek se příslušná částka skládá.
Závěrem je nutno dodat, že předmětným trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003, došlo k pochybení i ve výroku o trestu.
Podle ustanovení §35 odst. 2, věty první, tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin.
V daném případě je zcela zřejmé, že pokud obviněná páchala předmětnou trestnou činnost v období od 7. 2. do 16. 2. 2002, pak to bylo ještě před 10. 4. 2003, kdy byl obviněné doručen trestní příkaz Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 5 T 24/2003, v právní moci dne 19. 4. 2003, a obviněné měl být proto uložen souhrnný trest i za trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., kterým byla uznána vinnou v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 24/2003.
Nejvyšší soud České republiky pro úplnost poznamenává, že v časově následující trestní věci projednávané u Okresního sodu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 24/2003 měl být obviněné V. K. uložen souhrnný trest nejen ve vztahu k trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 24/2003, jak se stalo, ale současně i ve vztahu k předmětné trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 18 T 92/2003.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je třeba přisvědčit názoru ministra spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že Okresní soud ve Strakonicích v dané trestní věci nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněné V. K.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 18 T 92/2003 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněné V. K., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz v celém rozsahu zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu ve Strakonicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl s tím, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je při svém rozhodování vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněné V. K., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněné (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. května 2008
Předseda senátu:
JUDr. J. P.