ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.34.2008.1
sp. zn. 4 Tz 34/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. června 2008 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. Š., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 8 To 424/2007 ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 2 T 3/2007, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §271 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 8 To 424/2007, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §149 odst. 1 písm. b) a §314c odst. 4 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š.
Napadené usnesení se zrušuje .
Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. se z a m í t á stížnost poškozené A. Z., podaná proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 2 T 3/2007, neboť byla podána osobou neoprávněnou.
Odůvodnění:
Dne 5. 4. 2007 byla státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Plzeň-město podána k Okresnímu soudu Plzeň-město obžaloba na obviněného P. Š. pro trestný čin lichvy podle §253 odst. 1 tr. zák., jehož se měl obviněný dopustit tím, že v úmyslu získat bytovou jednotku S. b. d. Š. v P., B., označenou jako byt č. 7, užívaný členkou družstva A. Z., přislíbil v přesně nezjištěné době v létě roku 1999 A. Z. za převod členských práv k bytu částku 35 000,- Kč, dne 26. 10. 1999 zajistil na Úřadu městského obvodu P. úřední ověření podpisů na smlouvě o převodu členských práv a povinností z A. Z. jako převodce na nabyvatele D. S., A. Z. však po převodu členských práv přislíbenou ani žádnou jinou finanční částku nepředal, když podle znaleckého posudku činila hodnota předmětného bytu v době převodu členských práv nejméně 566 350,- Kč.
Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 2 T 3/2007 bylo trestní stíhání obviněného podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. k §172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a §11 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno, s odůvodněním, že trestní stíhání je promlčeno.
Proti uvedenému usnesení podala poškozená A. Z. dne 12. 10. 2007 prostřednictvím svého zmocněnce stížnost, přičemž navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a nové projednání věci.
Z podnětu této stížnosti věc v neveřejném zasedání projednal Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 8 To 424/2007, napadené usnesení podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil a Okresnímu soudu Plzeň-město přikázal, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Napadeným usnesením byl podle jeho názoru v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve vztahu k §314c odst. 4 tr. ř.
V odůvodnění stěžovatel uvedl, že samosoudkyně okresního soudu při předběžném projednání obžaloby učinila na základě výsledků provedeného přezkoumání věci rozhodnutí podle §314c odst. 1 tr. ř. a trestní stíhání obviněného z důvodu promlčení zastavila. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že ve smyslu §67 odst. 1 písm. d) tr. zák. trestnost činu obviněného (tj. lichvy podle §253 odst. 1 tr. zák.) zanikla uplynutím promlčecí doby tří let. Obviněný se trestné činnosti měl dopustit v roce 1999. Promlčecí lhůta mu skončila dnem 26. 10. 2002. Soudem nebylo zjištěno, že by ve smyslu §67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. došlo k jejímu přerušení. Do předmětného usnesení, jež obsahuje řádné poučení o opravném prostředku i že právo stížnosti do něj náleží státnímu zástupci a obviněnému, podal stížnost pouze zmocněnec poškozené A. Z., tedy osoba ze zákona neoprávněná.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 8 To 424/2007 byl v neprospěch obviněného P. Š. porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. b), §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve vztahu k §314c odst. 4 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §270 odst. 1 popř. podle §271 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §185 odst. 1 tr. ř. obžalobu u soudu podanou přezkoumá předseda senátu a podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posoudí, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu nebo zda může nařídit o ní hlavní líčení. Podle §314c odst. 1 tr. ř. samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v §181 odst. 1 a §186 tr. ř. V předmětné věci samosoudkyně věc posuzující dospěla k závěru, že došlo k promlčení trestního stíhání. Z daného důvodu postupovala podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., (které stanoví, že podle výsledků přezkoumání samosoudce učiní některé z rozhodnutí uvedených v §188 odst. 1 písm. a) až f) tr. ř.) a rozhodla tak, že za použití §188 odst. 1 písm. c) ve vztahu k §172 odst. 1 písm. d) a §11 odst. 1 písm. b) tr. ř. trestní stíhání obviněného usnesením ze dne 21. 9. 2007 zastavila.
Dané usnesení ze dne 21. 9. 2007 obsahuje ve své závěrečné části řádné poučení, že proti němu mohou podat stížnost státní zástupce i obviněný do tří dnů ode dne oznámení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Obviněný může do 3 dnů ode dne oznámení usnesení prohlásit, že na projednání věci trvá.
Podle §314c odst. 4 tr. ř. proti rozhodnutí podle §314c odst. 1 tr. ř. mohou státní zástupce a obviněný podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený. Toto ustanovení je lex specialis ve vztahu k obecnému ustanovení §142 odst. 1 tr. ř. upravujícímu okruh oprávněných osob podat stížnost. Podle této definice okruhu oprávněných osob podle §142 odst. 1 tr. ř. lze postupovat, nestanoví-li zákon jinak. Tato jiná úprava okruhu oprávněných osob je poté obsažena mimo předmětného §314c odst. 4 tr. ř. též v případě rozhodnutí stejného druhu v řízení před senátem v §188 odst. 3 tr. ř.
Poškozená by byla oprávněna podat v posuzované věci stížnost, pokud by šlo o rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání. O tom však v předmětné věci rozhodnuto nebylo.
Nejvyšší soud tak konstatuje, že poškozená A. Z. nebyla v posuzované věci s ohledem na §314c odst. 4 tr. ř. osobou oprávněnou k podání opravného prostředku proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 9. 2007 sp. zn. 2 T 3/2007. Krajský soud v Plzni zřejmě postupoval podle obecného ustanovení §142 odst. 1 tr. ř. a pominul úpravu obsaženou v §314c odst. 4 tr. ř. Tím, že na podkladě stížnosti poškozené věc přezkoumal a rozhodl o ní, porušil tak zákon v ustanovení §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného. Problematika nastolená v této stížnosti pro porušení zákona již byla v minulosti Nejvyšším soudem řešena v rozsudku ze dne 15. 5. 2008 sp. zn. 4 Tz 35/2008 a na zde vyslovené závěry lze plně odkázat.
Povinností Krajského soudu v Plzni bylo bez meritorního přezkoumání věci podanou stížnost zamítnout podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť byla podána osobou neoprávněnou.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 8 To 424/2007, byl porušen zákon v ustanoveních §149 odst. 1 písm. b) a §314c odst. 4 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š. Poté podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, aniž rušil jiná obsahově navazující rozhodnutí, neboť ve věci nebyla žádná učiněna.
Podle §271 odst. 1 tr. ř. může Nejvyšší soud při zrušení napadeného rozhodnutí sám hned ve věci rozhodnout, je-li možno rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn.
Nejvyšší soud shledal procesní podmínky pro aplikaci tohoto zákonného ustanovení a stížnost poškozené A. Z. proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 2 T 3/2007, zamítl podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť jak bylo uvedeno výše, nebyla osobou oprávněnou k jejímu podání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. června 2008
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c