ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.58.2008.1
sp. zn. 4 Tz 58/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 9. července 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. S., proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2003 sp. zn. 12 T 48/2003, ve spojení s opravným usnesením ze dne 24. 6. 2003 sp. zn. 12 T 48/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2003 sp. zn. 12 T 48/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §45a odst. 4 a §171 odst. 1 trestního zákona v neprospěch obviněného M. S.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 8. 2005 sp. zn. 12 T 48/2003, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2005 sp. zn. 3 To 909/2005.
Okresnímu soudu v Ostravě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2003 sp. zn. 12 T 48/2003, byl obviněný M. S. uznán vinným za jednání uvedené ad 1–3) výroku o vině trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, za který byl podle §171 odst. 1 tr. zákona za použití ustanovení §37a tr. zákona a ustanovení §45 odst. 1, odst. 2 tr. zákona a §45a odst. 1 tr. zákona odsouzen ke společnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře čtyři sta hodin. Současně byl zrušen výrok o vině a výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 1 T 59/2003, ze dne 25. 3. 2003, který byl obviněnému doručen dne 8. 4. 2003 a nabyl právní moci dne 17. 4. 2003. Podle §49 odst. 1, §50 odst. 1 tr. zákona byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu pěti roků.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný, ačkoliv byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2002 sp. zn. 9 T 115/2001, uznán vinným z trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zákona a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmnácti měsíců a k trestu zákazu činnosti, spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let, přesto
1. dne 26. 2. 2003 v době kolem 22:55 hodin v O.- H. na ul. A., řídil osobní automobil tov. značky Škoda 120 LS, přičemž byl hlídkou PČR zastaven a následně kontrolován,
2. dne 10. 3. 2003 v době kolem 22:40 hodin v O.- P., na ul. L., poblíž areálu V. T. O., řídil osobní automobil tov. zn. Škoda 120 LS, a byl při tom zadržen hlídkou PČR,
3. dne 14. 3. 2003 v 01:45 hodin řídil na O. ulici v M., okres Š., svůj osobní automobil tov. zn. Škoda 120, přičemž byl kontrolován policejní hlídkou.
Ve věci bylo dne 24. 6. 2003 pod sp. zn. 12 T 48/2003, vydáno opravné usnesení podle §131 odst. 1 tr. řádu, jímž byl výrok o trestu doplněn o výrok o uložení trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu pěti let, který byl sice vyhlášen, avšak v písemně odůvodněném rozsudku omylem uveden nebyl. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 7. 2003, rozsudek pak nabyl právní moci dne 23. 7. 2003.
Okresní soud v Ostravě poté rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 3. 8. 2005 sp. zn. 12 T 48/2003, podle §340b odst. 1 tr. řádu a §45a odst. 4 tr. zákona tak, že obviněnému přeměnil nevykonaný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 200 dnů. Pro výkon trestu obviněného podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařadil do věznice s ostrahou. Obviněný M. S. podal proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 12. 2005 sp. zn. 3 To 909/2005, zamítl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodnou.
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2003 sp. zn. 12 T 48/2003, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. řádu stížnost pro porušení zákona, neboť podle jeho názoru byl uloženým trestem obecně prospěšných prací porušen zákon v neprospěch obviněného M. S.
Uvedl, že trest obecně prospěšných prací sice lze uložit v rozmezí od 50 do 400 hodin, avšak konkrétně jej může soud uložit jen v takové výměře, aby při jeho případné přeměně v trest odnětí svobody podle §45a odst. 4 trestního zákona nebyla překročena horní hranice trestu odnětí svobody stanovená ve zvláštní části trestního zákona za příslušný trestný čin. Obviněnému M. S. byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, což při přeměně trestu představuje trest odnětí svobody v trvání dvou set dnů, tedy šesti měsíců a dvaceti dnů, přičemž ovšem horní hranice trestu odnětí svobody za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 tr. zákona činí šest měsíců.
Stěžovatel má tedy za to, že takto uložený trest byl v rozporu s ustanovením §171 odst. 1 tr. zákona, a proto je třeba jej ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. řádu považovat za trest uložený ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným výrokem o trestu z výše označeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě byl v neprospěch obviněného M. S. porušen zákon v ustanoveních §171 odst. 1 tr. zákona ve spojení s ustanovením §45a odst. 4 tr. zákona, aby posléze zrušil napadený výrok o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu a věc přikázal Okresnímu soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že vykonává činnost, která mu byla zakázána, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem.
Podle §45a odst. 1 tr. zákona může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin. Soud může uložit pachateli na dobu trestu přiměřené omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v §26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Podle §45a odst. 4 tr. zákona jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.
Po okresním soudu bylo možné důvodně požadovat, aby již při stanovení druhu a výměry trestu zahrnul do svých úvah i situaci, že obviněný v době po právní moci rozsudku, jímž mu byl uložen trest obecně prospěšných prací, do skončení výkonu tohoto trestu, nepovede řádný život anebo zaviněně nevykoná část či dokonce celý takto uložený trest. V takovém případě je totiž soud posléze povinen postupovat v intencích ustanovení §45a odst. 4 tr. zákona a rozhodnout o tom, že se zbytek či celý nevykonaný trest obecně prospěšných prací přemění v trest odnětí svobody, když přitom postupuje podle zákonné zásady, že každé i jen započaté dvě hodiny tohoto nevykonaného trestu se počítají za jeden den odnětí svobody.
Je-li trestní sazba trestu odnětí svobody u trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona limitována trestem odnětí svobody ve výši maximálně šesti měsíců, je zřejmé, že při přepočtu trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin dle zásady rozvedené výše na trest odnětí svobody, by takto stanovená horní hranice trestní sazby citovaného zákonného ustanovení byla překročena. Ve svých důsledcích by to znamenalo, že obviněnému při nevykonání celého trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin byl po přeměně stanoven trest odnětí svobody v trvání 200 dnů, tedy šesti měsíců a dvaceti dnů. Uložený trest je tak ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, když takovýto nepoměr je třeba konstatovat vždy, je-li trest uložen ve výměře nad horní hranici trestní sazby. Byť v daném případě jde o úvahu o možném budoucím procesním postupu podle §45a odst. 4 tr. zákona, musí již být zohledněna ve výši ukládaného trestu tak, aby i tento do budoucna v úvahu připadající procesní postup a jeho výsledky byly v souladu se zákonem (srov. rozsudek NS ČR ze dne 23. 5. 2007 sp. zn. 4 Tz 34/2007).
Okresní soud v Ostravě v posuzované trestní věci náležitě neuvážil, že sice podle §45a odst. 1 tr. zákona lze uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře až 400 hodin, nicméně že toto ustanovení a tuto maximální hranici výměry trestu obecně prospěšných prací není možno vnímat a aplikovat izolovaně od ostatních ustanovení trestního zákona, tím méně od těch ustanovení zvláštní části trestního zákona, která – zohledňujíc mimo jiné typovou nebezpečnost jednotlivých trestných činů pro společnost – stanoví pro jednotlivé trestné činy také konkrétní trestní sazby.
Z tohoto pohledu je tedy zřejmé, že jestliže soud uznal obviněného vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, pak při rozhodování o trestu měl vzít v potaz maximální možnou výši trestu odnětí svobody a této pak přizpůsobit výměru trestu obecně prospěšných prací tak, aby v důsledku případné přeměny trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody podle §45a odst. 4 tr. zákona nemohla být horní zákonná hranice trestu odnětí svobody, jímž byl obviněný uznán vinným a pro který byl odsouzen, překročena.
Vzhledem k výše rozvedené argumentaci Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že výrokem o trestu v rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2003 sp. zn. 12 T 48/2003, byl porušen zákon v ustanoveních §45 odst. 4 a §171 odst. 1 tr. zákona v neprospěch obviněného M. S.
Podle §269 odst. 2 tr. řádu Nejvyšší soud zrušil v napadeném rozhodnutí výrok o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Výslovně bylo nutno zrušit usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 8. 2005 sp. zn. 12 T 48/2003, jímž byl obviněnému přeměněn nevykonaný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 200 dnů, a dále i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2005 sp. zn. 3 To 909/2005, jímž byla obviněným podaná stížnost podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná.
Okresnímu soudu v Ostravě poté podle §270 odst. 1 tr. řádu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem Okresního soudu v Ostravě bude nově ve věci rozhodnout o trestu, přičemž v případě opětovně ukládaného trestu obecně prospěšných prací musí ve výměře tohoto druhu trestu zohlednit ustanovení §45 odst. 4 tr. zákona v intencích tohoto rozhodnutí. Při svém rozhodování bude okresní soud omezen ustanovením §273 tr. řádu, tzn. že nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž věc byla přikázána, vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. července 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á