ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.71.2008.1
sp. zn. 4 Tz 71/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 17. září 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného Z. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 3. 2008 sp. zn. 68 To 81/2008, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 3. 2008 sp. zn. 68 To 81/2008, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu v neprospěch obviněného Z. J.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl usnesením ze dne 14. 2. 2008 sp. zn. 3 T 12/2006, že podle §45a odst. 4 tr. zákona se obviněnému Z. J. přeměňuje nevykonaný zbytek trestu obecně prospěšných prací ve výměře 218 hodin na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 109 dnů. Pro výkon tohoto trestu zařadil obviněného podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona do věznice s ostrahou.
Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci usnesením ze dne 17. 3. 2008 sp. zn. 68 To 81/2008, zamítl stížnost obviněného Z. J., podanou proti výše označenému usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu jako opožděně podanou.
Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. řádu proti usnesení krajského soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného, neboť má za to, že v neprospěch Z. J. byl citovaným rozhodnutím porušen zákon v ustanoveních §59 odst. 1, §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Z obsahu protokolu o veřejném zasedání, které proběhlo dne 14. 2. 2008 před Okresním soudem ve Vsetíně, a v němž došlo k přeměně nevykonaného zbytku trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody, vyplývalo, že obviněný podal proti tomuto usnesení ústně do protokolu stížnost. Tuto skutečnost zřejmě krajský soud při projednání věci přehlédl, neboť za podanou stížnost považoval až její písemné odůvodnění, které bylo obviněným zasláno dodatečně. Dospěl poté k závěru, že obviněný podal stížnost po uplynutí zákonné lhůty, a proto ji podle §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu zamítl, ač ji měl věcně projednat.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným a shora označeným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci byl v neprospěch obviněného porušen zákon v namítaném rozsahu, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. řádu toto usnesení zrušil včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc navrhl přikázat podle §270 odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, aby o ní znovu jednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Obviněný Z. J. byl trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 9. 2. 2006 sp. zn. 3 T 12/2006, uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zákona, a dle téhož zákonného ustanovení za použití §45a odst. 1 tr. zákona byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Současně mu bylo uloženo, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou svým trestným činem způsobil. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 18. 3. 2006.
Dne 31. 5. 2006 byly s obviněným projednány podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací ve středisku Probační a mediační služby ČR ve Vsetíně, a dne 27. 6. 2006 byl výkon tohoto trestu podle §366 odst. 2 tr. řádu nařízen.
Okresní soud ve Vsetíně konal dne 14. 2. 2008 v této věci veřejné zasedání, v němž podle §45a odst. 4 tr. zákona přeměnil nevykonaný zbytek trestu obecně prospěšných prací ve výměře 218 hodin v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 109 dnů. Obviněného pro výkon trestu zařadil podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona do věznice s ostrahou. Své rozhodnutí odůvodnil zjištěním, že obviněný ve lhůtě jednoho roku vykonal uložený trest obecně prospěšných prací pouze ve výměře 182 hodin, s výkonem trestu přestal dne 23. 11. 2007 a dále se již u Probační a mediační služby nezajímal o to, kde a jakým způsobem zbytek uloženého trestu odpracuje.
Obviněný Z. J. byl o konání tohoto veřejného zasedání včas a řádně vyrozuměn, k jednání se však nedostavil a proto bylo veřejné zasedání konáno v nepřítomnosti obviněného. Poté, co okresní soud ve věci rozhodl a veřejné zasedání v 8.30 hod. ukončil, je ze záznamu, jenž je učiněn v protokolu o veřejném zasedání, zřejmé, že se obviněný dostavil k jednání opožděně. Soudce „opětovně vyhlásil usnesení o přeměně trestu“ jak zní přesná citace učiněné protokolace, poučil ho o opravném prostředku a obviněný bezprostředně poté prohlásil, že podává stížnost.
Z uvedeného je zřejmé, že obviněnému bylo oznámeno usnesení ve smyslu ustanovení §137 odst. 1 věta druhá tr. řádu, podle něhož se oznámení usnesení děje buď jeho vyhlášením v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Pokud obviněný proti ústně oznámenému usnesení podal stížnost do protokolu, konvenuje lhůta a místo podání stížnosti požadavkům stanoveným §143 odst. 1 tr. řádu, a je třeba uzavřít, že stížnost byla podána včas.
Vzhledem k tomuto zjištění bylo proto v posuzovaném případě nerozhodné, že obviněnému bylo usnesení v písemné formě doručeno dne 22. 2. 2008, a že svou písemně odůvodněnou stížnost zaslanou Okresnímu soudu ve Vsetíně podal obviněný Z. J. k poštovní přepravě až dne 26. 2. 2008.
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci protokolaci o obviněným ústně podané stížnosti zjevně přehlédl a nezahrnul do svých úvah, neboť jeho zamítavé rozhodnutí učiněné podle §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu je založeno na předpokladu opožděně podaného opravného prostředku při porovnání dat 22. 2. 2008, kdy bylo písemně vyhotovené usnesení obviněnému doručeno a data odeslání odůvodněné stížnosti okresnímu soudu – 26. 2. 2008, když lhůta k podání stížnosti končila dnem 25. 2. 2008.
Soud druhého stupně při studiu spisu nedostál své zákonné povinnosti, jež je rozvedena v ustanovení §147 odst. 1 tr. řádu, kdy při rozhodování o stížnosti je povinen přezkoumat správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost a také řízení, jež napadenému usnesení předchází. V opačném případě by zjistil, že lhůta k podání stížnosti zachována byla a předmětné usnesení by věcně přezkoumal z hlediska uplatněných stížnostních námitek. Nedůsledný procesní postup odporující ustanovení §147 odst. 1 tr. řádu vedl krajský soud i k nesprávnému užití ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu, podle něhož nadřízený orgán zamítne stížnost mj. tehdy, byla-li podána opožděně. V obou citovaných zákonných ustanoveních porušil Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci zákon v neprospěch obviněného Z. J.
Pokud stěžovatel spatřoval v postupu krajského soudu také porušení zákona v ustanovení §59 odst. 1 tr. řádu, Nejvyšší soud tento názor nesdílí. Podle uvedeného zákonného ustanovení se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Z trestního spisu vyplývá, že obviněný označil písemnost jako stížnost a z jejího obsahu je také zřejmé, proti jakému rozhodnutí a z jakých důvodů brojí. V tomto směru nevznikla nejasnost co obviněný svým podáním míní a čeho se domáhá, a z procesního postupu krajského soudu nadto vyplývá, že o takto koncipované písemně podané stížnosti pochybnosti neměl a jako s opravným prostředkem s ní rovněž nakládal.
Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 3. 2008 sp. zn. 68 To 81/2008, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu v neprospěch obviněného Z. J. Podle §269 odst. 2 tr. řádu toto usnesení zrušil. Současně zrušil i všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle §270 odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Vzhledem k tomu, že není pochybnost o tom, že obviněný Z. J. podal opravný prostředek proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 2. 2008 sp. zn. 3 T 12/2006, řádně a včas, projedná Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci tuto stížnost znovu a věcně ji přezkoumá v intencích ustanovení §147 odst. 1 tr. řádu.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á