ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.1081.2008.1
sp. zn. 6 Tdo 1081/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. srpna 2008 o dovolání obviněné Ing. A. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2008, č. j. 50 To 14/2008-307, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 10 T 60/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2008, č. j. 50 To 14/2008-307, bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněné Ing. A. K. proti rozsudku Okresního soudu v Plzeň – město ze dne 24. 10. 2007, č. j. 10 T 60/2004-283. Tímto rozsudkem byla obviněná uznána vinnou trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a za tento trestný čin jí byl podle §248 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a podle §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
Dovolání obviněná podala s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tvrdí, že jí nikdy nebylo prokázáno, že by se trestného činu dopustila. Soudy nesprávně vyhodnotily hmotně právní stránku věci, neboť při hodnocení důkazů vycházely pouze z důkazů svědčících v její neprospěch. Důkazy, které svědčily v její prospěch se soudy podle názoru obviněné nezabývaly. Nesprávný postup soudů je zjevný též ze závěrečného návrhu státního zástupce v odvolacím řízení, kdy tento navrhl zproštění obžaloby. Žádá, aby Nejvyšší soud ke všem těmto okolnostem přihlédl, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a přikázal mu věc znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k dovolání obviněné se vyjádřila. Podle názoru státní zástupkyně námitku nesprávného právního posouzení skutku obviněná uplatnila pouze formálně, neboť soudům vytýká jen jednostranný a tím i nesprávný způsob hodnocení provedeného dokazování, přičemž prosazuje vlastní skutkovou verzi založenou na tom, že předmětného jednání se nedopustila. Způsob odůvodnění dovolání věcně neodpovídá námitce nesprávného právního posouzení skutku. Lze tedy konstatovat, že uplatněný ani žádný jiný ze zákonných dovolacích důvodů obviněná nenaplnila. Stanovisko státního zástupce u veřejného zasedání státní zástupkyně hodnotí jako obecné, blíže nekonkretizované a zcela nepřezkoumatelné. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněné je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle §265e tr. ř. a zjistil, že dovolání obviněné bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 3 tr. ř. lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Platí též, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. ř.).
Ze spisu Okresního soudu v Plzeň – město sp. zn. 10 T 60/2004 Nejvyšší soud zjistil, že usnesení Krajského soudu Plzni ze dne 11. 2. 2008, č. j. 50 To 14/2008-307, obviněná převzala dne 21. 2. 2008 (viz doručenka na č. l. 313). V předchozím řízení obviněná obhájce neměla, přičemž pro podání dovolání a zastupování v této věci, tedy pro dovolací řízení, udělila dne 10. 4. 2008 plnou moc obhájci JUDr. A. Z. (viz č. l. 320). Zásilku obsahující dovolání obviněná, resp. její obhájce předal k poštovní přepravě dne 23. 4. 2008.
Podle §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. V konkrétním případě poslední den lhůty připadl na pondělí 21. 4. 2008. Tento den byl tudíž posledním dnem lhůty k podání dovolání. Podala-li obviněná dovolání až dne 23. 4. 2008, je zřejmé, že dovolání podala opožděně, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Nutno podotknout, že podle ustanovení §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Zákon tedy žádné výjimky v případech, kdy lhůta k podání dovolání oprávněným osobám marně uplynula, nepřipouští.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněné Ing. A. K. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Za této situace Nejvyšší soud již nemusel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann