ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.1239.2008.1
sp. zn. 6 Tdo 1239/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. září 2008 o dovolání, které podal obviněný J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 10 To 227/2008, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 0 Nt 703/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 2. 2008, sp. zn. 0 Nt 703/2007, bylo podle §283 písm. d) tr. ř. rozhodnuto tak, že „se zamítá návrh odsouzeného J. Š., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. R., na povolení obnovy řízení věci vedené u Okresního soudu Rychnov nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 81/2004“.
O stížnosti, kterou proti tomuto usnesení podal obviněný J. Š. (dále jen „obviněný“), rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 10 To 227/2008, tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Rozhodnutí soudu prvního stupně tak nabylo právní moci dne 19. 6. 2008 [§140 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.].
Citované rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové následně obviněný napadl dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce, přičemž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. b) a g) tr. ř. Argumentaci předmětného podání však není zapotřebí s ohledem na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podrobně rozvádět. Postačí konstatovat, že obviněný namítl, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, konkrétně soudce JUDr. J. F., že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces zaručené v článku 36 Listiny základních práv a svobod, že řízení o návrhu na povolení obnovy řízení bylo soudy obou stupňů zatíženo porušením základních zásad trestního řízení, když k posuzování provedených důkazů došlo způsobem porušujícím tyto zásady a některé důkazy byly provedeny v rozporu s trestním řádem, že soud prvního stupně nezhodnotil veškeré důkazy spolehlivě a spravedlivě, aby mohl učinit závěr, že nejsou splněny podmínky pro povolení obnovy řízení podle §278 tr. ř., popř. že byla porušena procesní zásada in dubio pro reo. Přitom zdůraznil, že se nedopustil jednání, které je popsáno ve výroku rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 12. 2004 (sp. zn. 1 T 81/2004) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 10 To 60/2005. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 2. 2008, sp. zn. 0 Nt 703/2007, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 10 To 227/2008, zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
K tomuto dovolání se v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Uvedla, že podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. V návaznosti na to státní zástupkyně konstatovala, že usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle §283 tr. ř. mezi nimi uvedeno není a že v dané věci tedy nejsou splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost dovolání z hlediska ustanovení §265a tr. ř. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, protože je nepřípustné. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je na místě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., vyslovila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 ustanovení §265a tr. ř. pak zákonodárce vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé. Tímto rozhodnutím je:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Proto za rozhodnutí ve věci samé nelze považovat usnesení soudu druhého stupně, kterým v dané věci byla zamítnuta stížnost obviněného směřující proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo podle §283 písm. d) tr. ř. rozhodnuto o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, ani toto rozhodnutí nalézacího soudu (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 3 Tdo 438/2002, publikované pod č. 36/2003 Sb. rozh. tr.).
Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání pouze a jen na ta rozhodnutí ve věci samé, která byla citována shora. Usnesení, jimiž bylo soudy obou stupňů rozhodnuto ve věci obviněného výše popsaným způsobem, mezi nimi uvedena nejsou.
Za tohoto stavu Nejvyšší soud neshledal, že by v dané věci byly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného podle ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] rozhodl, že se toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné, aniž by se zabýval tím, zda dovolání splňuje obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř., nebo přezkoumáním věci po meritorní stránce.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. září 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý