ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.482.2008.2
sp. zn. 6 Tdo 482/2008-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. června 2008 v řízení o dovolání, které podal obviněný I. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2007, sp. zn. 5 To 410/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 103 T 184/2005, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný I. M. n e b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. 103 T 184/2005, byl obviněný I. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista ve smyslu §41 odst. 1 tr. zák., který podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že „dne 10. 8. 2005 v době kolem 02.00 hodin v H. – Š., okres K., na ul. M. v bytě A. D., se kterou v té době bydlel, vyzval jmenovanou z důvodu jejich rozchodu k okamžitému vydání peněz, když mu tato odmítla peníze dát, udeřil ji pěstí do obličeje a do zad v oblasti ledvin, protože mu A. D. peníze opět nedala, vzal z kuchyně v bytě kuchyňský nůž s délkou čepele 16,5 cm, postavil se před ni a opakovaně po ní požadoval s nožem v ruce vydání peněz s tím, že pokud napočítá do deseti a jmenovaná mu peníze nedá, tak ji zabije, kdy po těchto hrozbách mu A. D. z obavy o svůj život, vydala finanční hotovost ve výši nejméně 40.000,- Kč, při napadení pěstmi utrpěla poranění v podobě hematomů, které si však nevyžádalo lékařské ošetření, přičemž tohoto jednání se dopustil, přestože byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. 1 T 134/2000 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2001 sp. zn. 7 To 134/2001, rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne 13. 2. 2002 sp. zn. 101 T 233/2001, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2002, rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne 29. 1. 2003 sp. zn. 101 T 43/2002 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 10. 2003 sp. zn. 5 To 294/2003, mimo jiné pro trestné činy loupeže a pohlavního zneužívání podle §234 odst. 1 a §242 odst. 1 trestního zákona, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2004 sp. zn. Pp 448/2003, které nabylo právní moci dnem 5. 2. 2004, byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn a byla mu stanovena zkušební doba v trvání 5-ti let“.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §235 odst. 2 tr. zák. za použití §42 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen též trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože s délkou čepele 16,5 cm, který je jako volná příloha součástí spisu Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově sp. zn. 103 T 184/2005. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. 4 T 4/2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2007, sp. zn. 5 To 410/2007, jímž podle §256 tr. ř. toto odvolání zamítl.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. e), g), h), l) tr. ř.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 6 Tdo 482/2008, bylo z podnětu uvedeného dovolání podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2007, sp. zn. 5 To 410/2007, a také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ostravě přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na obviněném vykonává souhrnný trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 101 T 156/2007, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2008, sp. zn. 5 To 39/2008, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. 103 T 184/2005, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2007, sp. zn. 5 To 410/2007, a Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2007, sp. zn. 5 To 410/2007, a také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, stal se další výkon trestu na podkladě rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 101 T 156/2007, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2008, sp. zn. 5 To 39/2008, nepřípustným. Bylo proto povinností Nejvyššího soudu zároveň rozhodnout ve smyslu citovaného ustanovení §265l odst. 4 tr. ř. i o vazbě obviněného.
V souvislosti s tím je třeba zejména zdůraznit, že podle zjištění Nejvyššího soudu má obviněný po nepodmíněném trestu odnětí svobody uloženém výše citovanými rozhodnutími vykonat (byl mu nařízen) zbytek nepodmíněného trestu odnětí svobody, který mu byl uložen (v délce 4 roků, z nichž bylo započteno vykonaných 741 dnů) rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 29. 1. 2003, sp. zn. 101 T 46/2002, a dále nepodmíněný trest odnětí svobody, který mu byl uložen (v délce 4 roků) rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 101 T 156/2007.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že účelu vazby ve smyslu ustanovení §67 písm. c) tr. ř., která je u obviněného se zřetelem k jeho dosavadnímu způsobu života (opakovanému páchání trestné činnosti rovněž násilného charakteru) plně opodstatněna, bude dosaženo právě výkonem shora uvedeného dalšího nepodmíněného trestu odnětí svobody.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle §265l odst. 4 tr. ř., že se obviněný do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2008
Předseda senátu :
JUDr. Vladimír Veselý