ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.589.2008.1
sp. zn. 6 Tdo 589/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. května 2008 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněných E. B., a A. B., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 1. 2008, č. j. 2 To 646/2007-1418, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 13/2007, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ostravě –pobočka v Olomouci ze dne 25. 1. 2008, sp. zn. 2 To 646/2007.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 27. 7. 2007, č. j. 2 T 13/2007-1336, byli obvinění A. B. a E. B. pod bodem 1) výroku o vině uznáni vinnými jednak trestným činem omezování osobní svobody podle §231 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., jednak trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Pod bodem 2) výroku o vině byl obviněný A. B. (společně s obviněným J. S.) uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák. k §222 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl obviněnému A. B. podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž podle §58 odst. 1 tr. zák. a podle §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Obviněný E. B. byl odsouzen podle §235 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a podle §59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Naproti tomu byli obviněný E. B. a A. B. podle §226 písm. a) tr. ř. zproštěni obžaloby Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 25. 3. 2005, sp. zn. Zt 167/2004, pro skutek kvalifikovaný obžalobou jako trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pro skutek kvalifikovaný obžalobou jako trestný čin vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které jsou oba obžalovaní stíháni. Proti tomuto rozsudku podali odvolání obvinění E. B. a A. B. a okresní státní zástupce v Bruntále v neprospěch obviněných.
Z podnětu odvolání obviněného A. B. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, rozsudkem ze dne 25. 1. 2008, č j. 2 To 646/2007-1418, podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. ve výroku pod bodem I. zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Šumperku ve vztahu k tomuto obviněnému ve výroku o vině v bodě 2) a v navazujícím výroku o trestu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině pod bodem 1) obviněnému podle §235 odst. 1 tr. zák., za použití §35 odst. 1 tr. zák., uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a podle §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Současně byl obviněný A. B. podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 25. 3. 2005, sp. zn. Zt 167/2004 pro skutky, v němž obžaloba spatřovala jednak trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., jednak pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák. k §222 odst. 1 tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Podle §256 tr. ř. bylo odvolání obviněného E. B. zamítnuto (výrok pod bodem II.). Podle 253 odst. 1 tr. ř. bylo zamítnuto odvolání okresního státního zástupce v Bruntále (výrok pod bodem III.) Tento rozsudek ve všech jeho výrocích napadla dovoláním nejvyšší státní zástupkyně.
Dovolání nejvyšší státní zástupkyně podala s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Má za to, že napadené rozhodnutí jednak spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jednak jím byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. b) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, čímž jsou dány důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a písm. l) tr. ř. Vytkla Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, že rozhodl rozsudkem za situace, kdy ve veřejném zasedání o odvolání neprovedl žádný důkaz, přičemž nepovažoval hodnocení důkazů týkajících se tohoto skutku, jak je provedl nalézací soud, za správné. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně odvolací soud postupoval v rozporu s ustanovením §259 odst. 3 tr. ř., a jestliže hodnotil důkazy odlišně od nalézacího soudu, aniž by je sám provedl (takže je pouze přehodnotil bez toho, že by je sám bezprostředně vnímal), pak porušil ustanovení §263 odst. 7 věty druhé tr. ř.; zde se stanoví, že odvolací soud je vázán hodnocením důkazů soudem prvního stupně s výjimkou těch důkazů, které odvolací soud sám ve veřejném zasedání znovu provedl. Z uvedeného je tedy zřejmé, že k zásadně odchylným skutkovým a právním závěrům dospěl soud druhého stupně způsobem, který odporuje zákonu. Extrémní nesoulad mezi těmi důkazy, které byly řádně provedeny, a skutkovými i právními závěry, které z nich vyvodil Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, pak podle nejvyšší státní zástupkyně způsobuje vadu napadeného rozsudku danou tím, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, čímž je naplněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.
Druhou, a to zásadní vadu nejvyšší státní zástupkyně spatřuje ve výroku pod bodem III., (mající však dopad pro celé odvolací řízení), jímž bylo odvolání podané státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Bruntále v neprospěch obviněných E. a A. B. podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto jako podané osobou neoprávněnou. Je přesvědčena, že tato vada svou povahou zpochybňuje celé odvolací řízení. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci své rozhodnutí odůvodnil poukazem na námitku obhajoby, že podle §7 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je státní zastupitelství příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí. Konstatoval, že v průběhu celého řízení před Okresním soudem v Šumperku působila v hlavním líčení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále, proti této okolnosti nebyla v rámci odvolání [ani nikdy dříve] vznesena žádná námitka, a proto se soud v odvolacím řízení touto problematikou dále nezabýval. V rozporu s tím však odvolací soud na straně 4. svého rozsudku uvádí, že přezkoumal správnost postupu řízení, které předcházelo vydání rozsudku soudu prvního stupně. I když procesní stranou v řízení před nalézacím soudem měl být státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku, a je chybou soudu prvního stupně, že toto procesní pravidlo zanedbal, na druhé straně je třeba podle nejvyšší státní zástupkyně přihlédnout k tomu, že proti této nesprávnosti nikdo nevznesl žádné námitky, a to ani v řízení odvolacím, protože obvinění E. a A. B. prostřednictvím svého obhájce zpochybnili pouze legitimitu jednoho konkrétního právního úkonu, a to odvolání, které podala státní zástupkyně místně nepříslušného státního zastupitelství. Nejvyšší státní zástupkyně má za to, že působením místně nepříslušného státního zástupce u hlavního líčení nedošlo k porušení žádného z těch práv obviněných, jež jim zaručují spravedlivý proces, a tato skutečnost ani jinak nezhoršila jejich postavení v řízení před soudem. Uvedla, že v podmínkách řízení o dovolání lze poukázat na analogii s ustanovením §265b odst. 1 písm. b) tr. ř., podle něhož na rozhodování nepříslušného orgánu v původním řízení (byť státní zástupce po podání obžaloby již ve věci nijak nerozhodoval) lze brát zřetel pouze, pokud ten, jemuž taková skutečnost byla známa, ji namítá ještě před rozhodnutím orgánu druhého stupně. Jak je poznamenáno výše, námitka obhajoby se týkala výlučně oprávnění státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále podat ve věci odvolání. Lze tedy připustit stav, kdy bude působení této státní zástupkyně v hlavním líčení akceptováno jako vada, která nemá vliv na zákonnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Podle rozhodnutí odvolacího soudu však byl příslušným k podání odvolání toliko státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku; tomu však ještě ani nezačala běžet lhůta k podání odvolání, neboť mu nebyl dosud doručen rozsudek soudu prvního stupně. Za tohoto stavu nemělo podle nejvyšší státní zástupkyně odvolací řízení vůbec proběhnout. Odvolací soud totiž neměl splněny procesní podmínky pro rozhodování ve druhém stupni, jež stanoví zákon, konkrétně ustanovení §251 odst. 3 t. ř., podle něhož se věc předkládá odvolacímu soudu teprve poté, co uplynuly lhůty k podání odvolání, resp. lhůty k odstranění vad odvolání u všech oprávněných osob. Tato podmínka pro rozhodování ve druhém stupni nebyla naplněna a jedna procesní strana (Okresní státní zastupitelství v Šumperku) byla ve skutečnosti zbavena možnosti přístupu ke druhé instanci, takže řízení ve druhém stupni v této trestní věci proběhlo v rozporu s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Lze tedy konstatovat, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, byl vydán, ačkoliv nebyly splněny zákonem stanovené procesní podmínky pro jeho rozhodování en bloc a potažmo tedy ani pro zamítnutí odvolání státní zástupkyně. Tím je naplněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) alinea první trestního řádu. Se zřetelem k popsaným okolnostem případu nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 25. 1. 2008, sp. zn. 2 To 646/2007, v celém rozsahu, a zrušil i další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné rozhodnutí, udělila nejvyšší státní zástupkyně výslovný souhlas ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání.
Obvinění využili svého práva a k dovolání nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřili. Pokud jde o námitky ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zastávají názor, že odvolací soud nikterak nezpochybnil skutkový stav, který byl v bodě 2) rozsudku okresním soudem zjištěn. Své rozhodnutí učinil na podkladě skutkového stavu, správně zjištěného soudem prvního stupně, avšak vyvodil z něho jiný závěr. Jelikož nedošlo ke změně či doplnění skutkových zjištění odvolacím soudem, nemohlo být ustanovení §263 odst. 7 tr. ř. odvolacím soudem porušeno. Názor nejvyšší státní zástupkyně, podle něhož odvolací řízení nemělo vůbec proběhnout, protože rozsudek soudu prvního stupně nebyl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v Šumperku, považují obvinění za naprosto nepřijatelný. Státní zastupitelství je zákonem charakterizováno jako soustava úřadů státu. Jednotlivá státní zastupitelství nemají právní subjektivitu, aby mohla vystupovat v trestním řízení jako samostatný subjekt práva. Proto je nutno považovat za doručený každý rozsudek, který převzala kterákoli složka této soustavy na kterémkoli stupni. Jestliže byl rozsudek doručen bruntálskému státnímu zastupitelství, mělo toto především jej neprodleně doručit Okresnímu státnímu zastupitelství v Šumperku, případně sdělit prvoinstančnímu soudu, aby tak učinil. Pokud Okresní státní zastupitelství v Bruntále takto nepostupovalo, porušilo zákon, čímž Okresnímu státnímu zastupitelství v Šumperku lhůta k podání odvolání marně uplynula. Procesní podmínky pro projednání odvolání Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci byly splněny, dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) věta první tr. ř. tudíž nebyl naplněn. S přihlédnutím ke shora uvedenému obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyšší státní zástupkyně jako nedůvodné zamítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno nejvyšší státní zástupkyní, tj. osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Pokud jde o dovolací důvod uplatněný podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející a shledal, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně je důvodné.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Nejvyšší státní zástupkyně namítla, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání okresního státního zástupce v Bruntále, přičemž tak učinil přesto, že rozsudek soudu prvního stupně nebyl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v Šumperku. Domnívá se tedy, že nebyly splněny předpoklady pro rozhodnutí o zamítnutí odvolání okresního státního zástupce v Bruntále podle §253 odst. 1 tr. ř. Je tudíž zřejmé, že námitky nejvyšší státní zástupkyně směřují do první části dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Tento dovolací důvod (v části první) má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u odvolání), u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Jinými slovy řečeno, žádné z procesní stran nesmí být odepřen přístup k soudu druhého stupně, jsou-li splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí.
Ze spisu se podává, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2007, č. j. 3 Nt 19/2006-1135, byla podle §25 tr. ř. věc odňata Okresnímu soudu v Bruntále a přikázána k rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku. Dále je ze spisu zřejmé, že řízení před Okresním soudem v Šumperku probíhalo vždy a pouze za účasti státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Bruntále. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 25. 1. 2008, č. j. 2 To 646/2007-1418, odvolání podané okresním státním zástupcem v Bruntále zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako podané osobou neoprávněnou. Svůj závěr odvolací soud opřel o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. 9 To 64/2007 (Nejvyšší soud pouze podotýká, že zmíněné usnesení bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2008, sp. zn. 5 Tdo 150/2008).
Z citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze plyne, že dojde-li po podání obžaloby k odnětí a přikázání věci nebo postoupení věci, a stane se tak k jejímu projednání příslušný jiný soud nežli u kterého byla obžaloba podána, z ustanovení §7 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, lze jednoznačně dovodit, že se v takovém případě mění i příslušnost státního zastupitelství, neboť by jinak byla porušena tam zakotvená zásada, že státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí. §7 odst. 1 zák. č. 283/1993 Sb. stanoví, že sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů. Podle odstavce druhého §7 téhož zákona „státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“. Tímto zvláštním právním předpisem je nepochybně trestní řád, přičemž z §179 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že „k podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství“, taková skutečnost však ze spisu nevyplývá, proto se uplatní obecné znění §7 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb.
Podle 251 odst. 3 tr. ř. platí, že jakmile uplynou lhůty k podání odvolání a lhůty k odstranění vad odvolání u všech oprávněných osob, předseda senátu v řízení u soudu prvního stupně doručí stejnopis odvolání a jejich odůvodnění ostatním stranám a nevyčkávaje jejich vyjádření předloží spisy odvolacímu soudu.
Místně příslušným státním zastupitelstvím k zastupování státu u soudu bylo tedy Okresní státní zastupitelství v Šumperku, kterému jakožto oprávněné osobě k podání odvolání nebyl zaslán rozsudek soudu prvního stupně. Nutno dodat, že toto pochybení nebylo odstraněno Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci. V tomto směru je třeba odvolacímu soudu vytknout, že jakmile zjistil, že odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Bruntále je podáno osobou neoprávněnou, neučinil procesní úkony směřující k tomu, aby státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Šumperku byl doručen rozsudek soudu prvního stupně. Ustanovení §251 odst. 3 tr. ř. ukládá předsedovi senátu soudu prvního stupně, aby předložil spis odvolacímu soudu, jakmile uplyne lhůta všem osobám oprávněným k podání odvolání, protože odvolací soud musí - s výjimkou vyloučení věci podle §23 tr. ř. - rozhodovat najednou v jednom odvolacím řízení a jedním rozhodnutím o všech odvoláních osob, které jsou k podání odvolání oprávněny (srov. č. 52/1968 Sb. rozh. tr.). Tento postup nebyl odvolacím soudem dodržen. Protože rozsudek soudu prvního stupně nebyl doručen státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Šumperku, nemohl odvolací soud rozhodnout jedním rozhodnutím o odvolání všech osob, které jsou k podání odvolání oprávněny. (Dospěl-li odvolací soud k závěru, že odvolání podané státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Bruntále je podáno osobou neoprávněnou a tudíž přichází v úvahu postup podle §253 odst. 1 tr. ř., měl okamžitě dovodit, že v takovém případě nebylo doručeno rozhodnutí soudu prvního stupně další procesní straně, a to státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Šumperku. S ohledem na takto vzniklou situaci nemohl postupovat způsobem, který zvolil, neboť jednal v rozporu s rozhodnutím č. 52/1968 Sb. rozh. trest., při vědomí si vzniklé situace. Nic mu nebránilo v tom vrátit spis soudu prvního stupně s pokynem k doručení rozsudku státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Šumperku a po novém předložení věci o odvolání všech subjektů (tedy i neoprávněného) rozhodnout, přitom i zvážit, zda účastí nepříslušného státního zástupce u hlavního líčení před soudem prvního stupně, nebylo postupováno nejen v rozporu s již zmíněným zák. č. 283/1993 Sb., ale také trestním řádem).
Je tedy zřejmé, že oprávněné osobě, tj. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Šumperku bylo odepřeno právo podat řádný opravný prostředek proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 27. 7. 2007, č. j. 2 T 13/2007-1336. Lze konstatovat, že pro konání odvolacího řízení nebyly splněny procesní podmínky. Jde o závažné procesní pochybení, pro které se věc vrací do stádia řízení před odvolacím soudem s tím, že před vydáním meritorního rozhodnutí musí odvolací soud zajistit, aby byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem pro řádné konání odvolacího řízení a rovněž musí posoudit, zda účastí státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Bruntále u hlavního líčení byly splněny zákonné podmínky pro konání hlavních líčení před Okresním soudem v Šumperku. Vzhledem k tomu, že v dané věci proběhne nové odvolací řízení, bylo by předčasné zaujímat stanovisko k dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud se proto tímto dovolacím důvodem nezabýval.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušit rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 1. 2008, sp. zn. 2 To 646/2007, a současně zrušit všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Jakmile budou splněny podmínky pro rozhodnutí ve věci, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, věc znovu projedná a rozhodne. Podle §265s odst. 1 tr. ř. orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně 29. května 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann