ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.839.2008.1
sp. zn. 6 Tdo 839/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. července 2008 o dovolání, které podal obviněný R. J., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 205/2004, takto:
I. Podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, zrušuje .
Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 24 T 205/2004, byl obviněný R. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., §9 odst. 2 tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 3 tr. zák., trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Podle skutkových zjištění jmenovaného soudu totiž obviněný R. J. s obviněným J. B. „1) dne 14. 1. 2003 ve večerních hodinách v D., vnikli do dřevěného přístavku zahradní chatky č. p. v zahrádkářské kolonii, když nezajištěným předmětem vypáčili zámek dveří přístavku, tento prohledali, avšak nic neodcizili, poškozením zámku způsobili škodu ve výši 250,- Kč ke škodě majitele V. Z., dále vnikli do dřevěného přístavku zahradní chatky č. p. majitele S. V., kdy u přístavku vytrhli petlici z rámu dveří, tento prohledali, avšak nic neodcizili,
2) v přesně nezjištěný den v době od 2. 2. 2003 v obci R., okr. D., chatové osadě N. s., vnikli do dřevěného přístavku zahradní chatky č. p., když předtím vytrhli dvě dřevěné tyčky, přístavek prohledali, dále urazili visací zámek u dílny s nářadím, kde odcizili hliníkový hrnec v hodnotě 700,- Kč, měděné odstřižky v hodnotě 900,- Kč a hliníkové tyče v hodnotě 300,- Kč, vše v celkové hodnotě 1. 990,- Kč, ke škodě majitele L. V., na zařízení pak způsobili další škodu ve výši 250,- Kč,“ a dále obviněný R. J. sám „3) v přesně nezjištěné době od 1. 12. 2002 do 14. 3. 2003 v obci D., okres D., vnikli společně s P. H., M. V. a P. Z., do rekreační chaty č. p., a to tím způsobem, že nejdříve po vylomení rámu okna vnikli do přístavku chaty a zde nalezenou sekyrou vypáčili dveře do chaty, kterou následně prohledali, a ze které odcizili vysavač Rowenta Eta v hodnotě 2.800,- Kč, televizní teleskopickou anténu zn. On Li v hodnotě 500,- Kč, elektrický kávovar zn. Precise PW CM11 v hodnotě 150,- Kč, elektrickou vrtačku nezjištěné značky v hodnotě 100,- Kč, elektrickou vrtačku zn. Asistent EV v hodnotě 1.200,- Kč, elektrickou pájku v hodnotě 1.800,- Kč, úhlovou brusku zn. DMA – 1150 v hodnotě 1.000,- Kč, štípací kleště v hodnotě 20,- Kč, 2 plastové krabičky s různými vrtáky, šrouby a hmoždinkami v hodnotě 125,- Kč, rychlovarnou konvici zn. Tefal v hodnotě 180,- Kč a Hi – Fi věž zn. Toshiba v hodnotě 2.500,- Kč, vše v celkové hodnotě 9.875,- Kč ku škodě majitelky chaty H. S., v chatě dále poškodil rozvody vody a topení, elektrorozvody, svítidla a radiátory, kdy tak na zařízení způsobil další škodu ve výši 16.075,- Kč,
4) v přesně nezjištěné době od 2. 3. 2003 do 29. 3. 2003 v obci V., okr. D., vnikl na pozemek u rekreační chaty č. p., odkud odcizil dva hliníkové a jeden měděný sud na vodu, dále po utržení petlice dveří vnikl do sklípku v pískovcové skále, odkud odcizil 50 ks hliníkových šablon, kdy tak majiteli O. J., způsobil škodu ve výši 10.000,- Kč,
5) v době od 27. 3. 2003 do 29. 3. 2003 v obci J., okr. D., vnikl na pozemek u rekreační chaty č. p., odkud odcizil dva hliníkové sudy na vodu a z nezajištěného sklepa dále odcizil 55 ks hliníkových desek, kdy tak majiteli J. R., způsobil škodu ve výši 7.100,- Kč,
6) dne 2. 8. 2003 v 11.45 hodin v D., po ulici V., řídil osobní automobil zn. Škoda 120L, zelené barvy, SPZ, dále dne 16. 9. 2003 kolem 01.15 hodin v D., po ulici D., řídil osobní automobil zn. Škoda 120L, SPZ, a dále dne 23. 1. 2004 kolem 11.30 hodin v D., po ulici Ž., řídil osobní automobil zn. Opel Corsa, opatřený SPZ, přičemž uvedeného jednání se dopustil přesto, že je neřidičem a věděl, že mu byl rozhodnutím M. ú. v D., odboru dopravy ze dne 9. 6. 2003 č. j., které nabylo právní moci dne 9. 7. 2003, uložen m. j. zákaz činnosti řízení všech motorových vozidel na dobu 24 měsíců od právní moci uvedeného rozhodnutí“.
Za tyto trestné činy a dále za sbíhající se trestné činy ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák., zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., pro které byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 5. 2005, sp. zn. 24 T 213/2003, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2005, sp. zn. 5 To 591/2005, byl obviněný R. J. odsouzen podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na čtyřicet osm měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání tří let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 5. 2005, sp. zn. 24 T 213/2003, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2005, sp. zn. 5 To 591/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. B.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný R. J. zavázán k povinnosti zaplatit poškozeným O. J. náhradu škody ve výši 10.000,- Kč, J. R. náhradu škody ve výši 7.100,- Kč a H. S. náhradu škody ve výši 25.950,- Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byli obvinění R. J. a J. B. zavázáni k povinnosti společně a nerozdílně zaplatit poškozenému V. Z. náhradu škody ve výši 250,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. R., V. Z. a H. S. odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný R. J. (dále jen „obviněný“), rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, jímž podle §253 odst. 1 tr. ř. toto odvolání zamítl.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku připomněl, že odvolací soud ve svém usnesení uvedl, že aniž zkoumal správnost a zákonnost napadeného rozsudku a řízení mu předcházející, odvolání obviněného bez dalšího zamítl, neboť zjistil, že tento se již dříve práva podat proti rozsudku odvolání vzdal. Podle odvolacího soudu uvedené zjištění vyplývá z protokolu o hlavním líčení ze dne 23. 1. 2007. Následně obviněný zdůraznil, že takový závěr je v rozporu se skutečným stavem věci i s písemně vyhotoveným protokolem o hlavním líčení. Přesně odcitoval část textu (týkající se vyjádření procesních stran k otázce opravného prostředku) ze strany 3 protokolu o hlavním líčení, které se konalo dne 23. 1. 2007, a poté konstatoval, že z uvedeného je bez jakýchkoliv pochyb zřejmé, že jediný, kdo se vzdal práva na odvolání, byl státní zástupce, a to ohledně jeho osoby, a že on (obviněný) i jeho obhájkyně si ponechali lhůtu k případnému podání řádného opravného prostředku. Ten pak také včas podal. Pokud tedy Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl podle §253 odst. 1 tr. ř. o zamítnutí odvolání, aniž nařídil veřejné zasedání a aniž zkoumal správnost a zákonnost odvoláním napadeného rozsudku a řízení mu předcházející, z důvodu údajného zjištění, že se (obviněný) práva podat proti rozsudku odvolání vzdal, rozhodl nesprávně. Pro takové rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc znovu v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Současně navrhl, aby před rozhodnutím o dovolání předseda senátu Nejvyššího soudu přerušil podle §265o tr. ř. výkon jemu uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody.
K tomuto dovolání se za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Poté, co stručně zrekapitulovala rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu a dovolací argumentaci obviněného, poznamenala, že ze základních obecných hledisek je možno předmětné dovolání označit za přípustné. Dále uvedla, že z dostupných spisových materiálů (záznam státního zástupce o účasti na hlavním líčení ze dne 23. 1. 2007) vyplynulo, že obviněný si ponechal lhůtu k podání řádného opravného prostředku, jakým je odvolání. S ohledem na tyto skutečnosti vyjádřila přesvědčení, že dovolání obviněného je dovoláním důvodným, a proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. věc vrátil Krajskému soudu v Ústí nad Labem k novému projednání a rozhodnutí. Současně vyslovila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s konáním neveřejného zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, kterým byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím své obhájkyně, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném tímtéž zákonným ustanovením.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, resp. konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze považovat za důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.
Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (§265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl–li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud v prvé řadě konstatuje, že soud druhého stupně napadeným usnesením podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání obviněného zamítl s odůvodněním, že obviněný se již dříve práva podat proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání vzdal. Takové „zjištění“ podle odůvodnění usnesení odvolacího soudu „vyplývá z protokolu o hlavním líčení ze dne 23. 1. 2007. Obžalovaný byl tomuto hlavnímu líčení přítomen a po vyhlášení rozsudku a po poučení o opravném prostředku proti němu prohlásil do protokolu, že se práva odvolání vzdává.“ Soud druhého stupně tedy odvolání obviněného zamítl z procesního důvodu, aniž by meritorně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně z hledisek uvedených v §254 tr. ř.
Obviněný v dovolání namítl, že odvolací soud rozhodl podle §253 odst. 1 tr. ř. o zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku nalézacího soudu s tím, že údajně zjistil, že se již dříve práva podat proti rozsudku odvolání vzdal, ačkoliv pro takové rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem, neboť on (obviněný) i jeho obhájkyně si lhůtu k případnému podání řádného opravného prostředku ponechali (a v této lhůtě pak odvolání podal). Takovou argumentaci je třeba považovat z pohledu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. alinea první za právně relevantní.
Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud, který neshledal důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., provedl přezkum věci ve smyslu ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. a dospěl k níže uvedeným závěrům.
Z protokolu o hlavním líčení konaném v posuzované trestní věci dne 23. 1. 2007 (založen na č. l. 56 až 58c spisu), konkrétně z údajů uvedených na jeho straně 3, vyplývá, že po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně a následném poučení o opravných prostředcích proti tomuto rozhodnutí k dotazu předsedy senátu obviněný a jeho obhájkyně sdělili, že si lhůtu k podání řádného opravného prostředku ponechávají. Z obsahu předmětného protokolu je dále zřejmé, že práva na odvolání se vzdal toliko státní zástupce, a to ve vztahu k osobě obviněného R. J. Přitom prohlášení v tom smyslu, že by se vzdal práva na odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, nebylo obviněným učiněno ani později, resp. v předloženém trestním spisu není žádný doklad o takovémto prohlášení obviněného založen. Ve spise je založeno včas podané odvolání obviněného [osoby oprávněné k podání tohoto řádného opravného prostředku – viz §246 odst. 1 písm. b) tr. ř.].
Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je důvodné, jelikož v předmětné trestní věci bylo ve smyslu §265b odst. 1 písm. l) alinea první tr. ř. rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem (§253 odst. 1 tr. ř.) pro takové rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. b) tr. ř.] z podnětu dovolání obviněného podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, a současně také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§265l odst. 1 tr. ř.).
V dalším řízení tedy bude povinností soudu druhého stupně znovu rozhodnout o odvolání obviněného.
Pokud v dovolání obviněný navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 1 tr. ř. přerušil výkon jemu uloženého trestu odnětí svobody, je třeba uvést, že se jednalo o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí (takový návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. pouze předseda senátu soudu prvního stupně). Se zřetelem k tomu a proto, že Nejvyšší soud učinil rozhodnutí o podaném dovolání ve velmi krátké době od jeho předložení, nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu samostatně rozhodnout zvláštním výrokem.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. července 2008
Předseda senátu :
JUDr. Vladimír Veselý