ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.839.2008.2
sp. zn. 6 Tdo 839/2008-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. července 2008 v řízení o dovolání, které podal obviněný R. J., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 205/2004, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný R. J. n e b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 24 T 205/2004, byl obviněný R. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., §9 odst. 2 tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 3 tr. zák., trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Za tyto trestné činy a dále za sbíhající se trestné činy ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák., zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., pro které byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 5. 2005, sp. zn. 24 T 213/2003, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2005, sp. zn. 5 To 591/2005, byl obviněný R. J. odsouzen podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání tří let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 5. 2005, sp. zn. 24 T 213/2003, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2005, sp. zn. 5 To 591/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. B.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný R. J. zavázán k povinnosti zaplatit poškozeným O. J. náhradu škody ve výši 10.000,- Kč, J. R. náhradu škody ve výši 7.100,- Kč a H. S. náhradu škody ve výši 25.950,- Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byli obvinění R. J. a J. B. zavázáni k povinnosti společně a nerozdílně zaplatit poškozenému V. Z. náhradu škody ve výši 250,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. R., V. Z. a H. S. odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný R. J., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, jímž podle §253 odst. 1 tr. ř. toto odvolání zamítl.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 6 Tdo 839/2008, bylo (z podnětu dovolání obviněného R. J.) podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, a současně byla zrušena také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože je na obviněném R. J. vykonáván souhrnný trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 24 T 205/2004, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 2/2008, a Nejvyšší soud k dovolání předmětné rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, stal se další výkon trestu na podkladě těchto rozhodnutí nepřípustným. Bylo proto povinností Nejvyššího soudu zároveň rozhodnout ve smyslu citovaného ustanovení §265l odst. 4 tr. ř. i o vazbě obviněného.
V souvislosti s tím je třeba zejména zdůraznit, že podle zjištění Nejvyššího soudu má obviněný R. J. po nepodmíněném trestu odnětí svobody uloženém mu výše citovanými rozhodnutími vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody (v délce 18 měsíců, do nichž bylo započteno vykonaných 14 měsíců), který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 3 T 15/2002, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. 5 To 213/2006.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že účelu předstižné vazby ve smyslu ustanovení §67 písm. c) tr. ř., která je u obviněného R. J. se zřetelem k jeho dosavadnímu způsobu života opodstatněna, bude dosaženo právě výkonem shora uvedeného trestu.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle §265l odst. 4 tr. ř., že se obviněný R. J. do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. července 2008
Předseda senátu :
JUDr. Vladimír Veselý