Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.09.2008, sp. zn. 7 Tdo 1068/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1068.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1068.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1068/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 3. září 2008 o dovolání obviněného D. M., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 5 To 20/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 1/2007 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. M. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 35 T 1/2007, byl obviněný D. M. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 2, věta druhá, tr. zák. ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §140 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Tímto rozsudkem byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 3 T 24/2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o trestu. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 5 To 20/2008, podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že odsoudil obviněného D. M. za pokus trestného činu padělání a pozměňování peněz podle §8 odst. 1 tr. zák., §140 odst. 2, věta druhá, tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nezměněn, a za sbíhající se trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., jímž byl obviněný uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 6. 8. 2007, sp. zn. 10 T 119/2007, a dále za trestný čin neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., jímž byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 3 T 24/2007, za použití §35 odst. 2 tr. zák. a §40 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. obviněného zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §35 odst. 2 věta druhá tr. zák. současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 3 T 24/2007, a výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 6. 8. 2007, sp. zn. 10 T 119/2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, ke které došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Proti rozsudku Vrchního soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 5 To 20/2008, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání proti výroku o trestu z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že odvolací soud se nedostatečně vypořádal se skutkovými okolnostmi pro uložení trestu odnětí svobody. Nesprávné právní posouzení spatřuje obviněný v tom, že odvolací soud neaplikoval ustanovení §40 tr. zák. v plném rozsahu, neboť podle něj nepřihlédl dostatečně ke všem okolnostem, zejména, že spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých, pod vlivem tíživé osobní a finanční situace a že setrval na místě činu do příjezdu Policie České republiky. Obviněný je z těchto důvodů přesvědčen, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest a že účelu trestu lze dosáhnout uložením podmíněného trestu odnětí svobody za současného snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby stanovené na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Dodal, že uložení souhrnného trestu bylo ovlivněno i tím, že v jiné trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, nebyl řádně poučen o opravném prostředku. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2008, č.j. 5 To 20/2008 – 520. Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vznášet námitky týkající se aplikace §40 trestního zákona, v případě, kdy soud aplikoval §40 trestního zákona a odvolatel tak napadá nedostatečný rozsah jeho aplikace. Tyto námitky směřují proti druhu a výměře uloženého trestu z důvodů jeho přílišné přísnosti, které však nelze vznášet v rámci žádného dovolacího důvodu uvedeného v §265b tr. ř., a to ani v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je určen jinak k nápravě vad týkajících se druhu a výměry trestu. Dodala, že v řízení o dovolání nelze vznášet námitky proti řízení a rozhodování v jiné trestní věci v souvislosti s ukládáním souhrnného trestu. Považuje proto námitky obviněného o údajném zkrácení jeho procesních práv v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 3 T 24/2007, za bezpředmětné. Nejvyšší státní zástupkyně uzavřela, že námitky obviněného D. M. obsahově neodpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jinému dovolacímu důvodu podle §265b tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností: Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Obviněný namítl, že nebylo v plném rozsahu aplikováno ustanovení §40 tr. zák. a byl mu proto uložen nepřiměřeně přísný trest. Ustálená judikatura vychází z názoru, že námitky proti druhu a výměře trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Za „jiné hmotně právní posouzení“, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proto nebyl námitkami obviněného naplněn. Námitkou obviněného, že údajně nebyl poučen o odvolání v jiné trestní věci se Nejvyšší soud nezabýval, protože v dovolání nelze namítat případná pochybení soudu v jiné trestní věci. Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 3. září 2008 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/03/2008
Spisová značka:7 Tdo 1068/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1068.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02