ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1219.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1219/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. října 2008 o dovolání obviněného P. H. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 8 To 108/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 241/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 26. 11. 2007, sp. zn. 24 T 241/2007, byl obviněný P. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a za tento trestný čin byl podle §247 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třinácti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 8 To 108/2008, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 8 To 108/2008, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl nesprávné hmotně právní posouzení skutku spočívající v tom, že soud nesprávně posoudil příčetnost obviněného jako předpoklad trestní odpovědnosti pachatele podle §12 tr. zák. Obviněný má za to, že vzhledem k jeho závislosti na alkoholu byly dány pochybnosti o jeho plné příčetnosti v době spáchání trestného činu, a že lze u něj předpokládat snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti. Navíc je bez domova a žije na ulici, což podle obviněného zvyšuje pravděpodobnost, že v důsledku jeho alkoholismu také trpí duševní poruchou nebo chorobou. Poukázal na to, že jeho jednání bylo zcela nepromyšlené, neplánovité a nelogické. Podle jeho názoru o jeho nepříčetnosti v době spáchání trestného činu svědčí i to, že nepředpokládal zvýšený zájem ostrahy, když vstoupil do obchodu neupravený a ve špinavém oděvu. Soud podle obviněného pochybil v tom, že neprovedl dostatečné dokazování, neboť nebyl vypracován znalecký posudek z oboru psychiatrie, který by posoudil jeho duševní stav.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 8 To 108/2008, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do dne jeho projednání nevyjádřila.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jasně o tom svědčí dikce „… nebo jiném … hmotně právním posouzení“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž dovolatel namítá nedostatečný rozsah dokazování, nebo se snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení vlastní verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Nejvyšší soud se na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabývá správností právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti tomu, jak soudy v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti rozsahu dokazování a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný vytkl soudům nedostatečný rozsah dokazování, protože nebyl vypracován znalecký posudek z oboru psychiatrie, uplatnil námitky skutkové povahy, jimiž napadal soudy učiněná skutková zjištění. Nelze ani přisvědčit námitce obviněného, že soud nedoložil svůj názor, že nejsou dány pochybnosti o příčetnosti obviněného, neboť odvolací soud v odůvodnění svého usnesení uvedl, že: „… odvolací soud neshledal po přezkoumání předloženého spisového materiálu žádné skutečnosti, které by doplnění dokazování v tomto směru odůvodňovaly. Sám obžalovaný při zadržení při páchání předmětné trestné činnosti neuváděl, že by se tohoto jednání dopustil pod vlivem alkoholu a tato skutečnost nebyla zjištěna ani z řádně provedených důkazů u hlavního líčení“. (srov. č. l. 73 spisu). Obviněný se také svými dalšími argumenty snaží prosadit odlišnou verzi skutkových zjištění, než ke které došly soudy obou stupňů. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný ve skutečnosti uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadl skutková zjištění soudů. Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v řízení o odvolání a odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádal (srov. č. l. 73 - 74 spisu). Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné. Těmito námitkami obviněný nenaplnil ani žádný jiný dovolací důvod uvedený v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného P. H. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. října 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek