ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1253.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1253/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 16. ledna 2008 v Brně v neveřejném zasedání o dovolání obviněného R. H., které podal proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. 4 To 215/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 105/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 3 T 105/2006, byl obviněný P. H. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §222 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3,5 roku, se zařazením pro jeho výkon podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o uplatněných nárocích na náhradu škody.
Odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně bylo zamítnuto jako nedůvodné podle §256 tr. ř., a to usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. 4 To 215/2007.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. d) a l) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., tj. porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, obviněný spatřuje v tom, že nebyl přítomen veřejnému zasedání konaném u krajského soudu o jeho odvolání, protože o jeho konání se nedozvěděl, když předvolání k veřejnému zasedání nebylo doručeno jemu ale jeho matce V. H.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak obviněný spatřuje v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Nesplnění těchto procesních podmínek spočívá předně v nedoručení předvolání (vyrozumění) k veřejnému zasedání podle §233 odst. 1 tr. ř. Dále obviněný odvolacímu soudu vytýká, že zamítl jeho odvolání podle §256 tr. ř., aniž se vypořádal s jeho argumenty uvedenými v odvolání, zejména, že v přípravném řízení nebyla provedena rekognice i natura ani podle fotografií a ztotožněn byl až v řízení před soudem, kde jiná osoba k poznání nebyla přítomna. Odvolací soud tak měl pro podstatné vady řízení zrušit napadený rozsudek a nikoli odvolání jako nedůvodné zamítnout. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení krajského soudu.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že podle dostupných materiálů byl obviněný k veřejnému zasedání předvolán, nedostavil se k němu ale předvolání nepřevzal obviněný ale jeho matka V. H., o čemž poštovní doručovatelka učinila poznámku na dodejce. S poukazem na §233 odst. 1 tr. ř. dovodil, že o veřejném zasedání je třeba vyrozumět především obviněného a i když má obhájce, má právo být přítomen jednání soudu, protože je to základní předpoklad jeho obhajoby před soudem. Oprávnění soudu rozhodovat v nepřítomnosti obviněného pouze v přítomnosti jeho obhájce, je podmíněno svobodným rozhodnutím obviněného, že se osobně jednání soudu zúčastnit nechce, popřípadě naplnění zákonné fikce doručení. Pokud ale obviněný nebyl předvolán k veřejnému zasedání, popřípadě vyrozuměn o jeho konání zákonným způsobem, což se v posuzované věci nestalo, nebyl odvolací soud oprávněn věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Dovolací námitky obviněného proto státní zástupce považuje za důvodné a v důsledku této podstatné procesní vady je nutné provést veřejné zasedání znovu, při respektování práv zakotvených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina). Protože v dané věci je dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., je ve věci dán i druhý uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení odvolacího soudu a obsahově navazující rozhodnutí, jež zrušením pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud obviněný již vykonává uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, navrhl rovněž, aby bylo podle §265l odst. 4 tr. ř. rozhodnuto o vazbě.
Nejvyšší soud předně zjistil, že obviněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatnil výslovně toliko v alternativě, že „nebyly splněny procesní podmínky“ stanovené zákonem pro zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku. V daném případě bylo odvolání zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné, přičemž nesplnění procesních podmínek pro takovéto rozhodnutí obviněný spatřuje v tom, že mu nebylo doručeno předvolání k veřejnému zasedání a že se odvolací soud nevypořádal s jeho námitkami o neprovedení rekognice in natura ani podle fotografií. V tom pak spatřuje podstatné vady řízení. Takovéto námitky ale důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve variantě uplatněné obviněným nejsou způsobilé naplnit. Procesními podmínkami ve smyslu tohoto důvodu dovolání je totiž pouze zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., aniž bylo odvolání podáno opožděně, osobou neoprávněnou, nebo osobou která se odvolání výslovně vzdala nebo již předtím výslovně vzala zpět. Dále pod tyto procesní podmínky spadají případy odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. pro nesplnění náležitostí odvolání. V obou případech tak jde pouze o situace, kdy odvolací soud zamítne (odmítne) odvolání, aniž napadené rozhodnutí soudu I. stupně meritorně přezkoumá. V této věci se ale o takovýto případ nejedná, protože odvolací soud zamítl odvolání obviněného po meritorním přezkumu podle §254 odst. 1, 3 tr. ř. a důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tak ve věci nemůže být námitkami obviněného naplněn.
Nejvyšší soud se proto zabýval otázkou existence pouze důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., tj. zda byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání a zda tak nedošlo k porušení jeho ústavně garantovaného práva ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny. Právo obviněného osobně se zúčastnit řízení před soudem je totiž i v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva považováno za základní prvek práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.).
Obecné ustanovení §234 odst. 1 tr. ř. přítomnost obviněného při veřejném zasedání neupravuje a nutnost jeho účasti lze proto posuzovat podle toho, zda byl soudem ve smyslu §233 odst. 1 tr. ř. o veřejném zasedání pouze vyrozuměn, čímž dal soud najevo, že osobní účast obviněného nepovažuje za nutnou, anebo naopak jej k veřejnému zasedání předvolal jako osobu, jejíž účast při něm je nutná. Protože obviněný nebyl v dané době ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody, nepřichází v úvahu použití §263 odst. 4 tr. ř. o výslovném vzdání se účasti při veřejném zasedání. Obviněný přitom v dovolání střídavě namítá, že o jeho konání nebyl vyrozuměn nebo k němu nebyl předvolán, aniž rozlišuje zásadní rozdíly mezi těmito dvěma zákonnými pojmy.
Jak vyplývá z obsahu trestního spisu, obviněný byl na základě pokynu předsedy senátu o konání veřejného zasedání dne 17. 7. 2007 toliko vyrozuměn, a to na adresu, kterou pro účely doručování uvedl. Zásilka s vyrozuměním nebyla (v souladu s ustanovením §64 odst. 1 tr. ř.) doručována do vlastních rukou a tak byla v místě doručování převzata matkou obviněného V. H. dne 18. 6. 2007, tj. jeden měsíc před konáním veřejného zasedání odvolacího soudu. Protože se obviněný k veřejnému zasedání dne 17. 7. 2007 nedostavil a přítomen byl toliko jeho obhájce, na základě rozhodnutí odvolacího soudu se veřejné zasedání konalo v nepřítomnosti obviněného a podané odvolání bylo zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Podle §63 odst. 1 tr. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle §63 odst. 2 tr. ř. je-li adresátem obviněný, doručuje se mu především na adresu, kterou za tím účelem uvedl /§55 odst. 1 písm. c) tr. ř./.
Podle §46 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.) písemnost, která není doručována do vlastních rukou, doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící na témže místě, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží.
Protože v daném případě nebyla písemnost uložena ale byla převzata matkou obviněného, je zřejmé, že souhlasila s tím, že mu písemnost odevzdá.
Podle §46 odst. 6 o. s. ř. byla-li písemnost doručována na adresu, kterou fyzická osoba sdělila soudu jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena a v době do 3 dnů od uložení.
Podle §46 odst. 7 o. s. ř. ustanovení odst. 6 platí obdobně, byla-li písemnost doručena vhodné fyzické osobě bydlící na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasila s tím, že mu písemnost odevzdá.
Obviněný v dovolání toliko namítá, že nebyl předvolán k veřejnému zasedání, resp. o jeho konání nebyl vyrozuměn, když nebylo doručeno jemu ale jeho matce, takže se o jeho konání nedozvěděl a nemohl být při něm přítomen, ačkoli na to měl právo. Vůbec ale nenamítá, že by se v místě doručování nezdržoval, a to nejen v den, kdy nebyl zastižen, ale ani v době následující, nepředložil o tom soudu žádné důkazy a tuto okolnost soudu neprokázal. Bylo-li tedy vyrozumění o konání veřejného zasedání doručováno obviněnému na jím uvedenou adresu pro účely doručování (§63 odst. 2 tr. ř.) a předmětná zásilka, v souladu se zákonem nebyla doručována do vlastních rukou (§64 odst. 1 tr. ř.), je doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání obviněnému nutno považovat za řádné, byť předmětnou zásilku převzala v místě doručování jeho matka. Takovýto postup je v souladu s výše uvedenými ustanoveními zákonů, když neúčinnost doručení nenastala.
Ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání ve smyslu §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. tak porušena nebyla o proto Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Neztotožnil se přitom s návrhem státního zástupce uvedeným ve vyjádření k dovolání, když je zřejmé, že tento návrh na zrušení usnesení odvolacího soudu vycházel z předpokladu, že obviněný byl k veřejnému zasedání předvolán a toto předvolání převzala jeho matka. Jak ale bylo uvedeno výše, obviněný byl o konání veřejného zasedání pouze vyrozuměn.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš