ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1432.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1432/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 10. 12. 2008 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. M. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 3 To 75/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 49 T 4/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2008, sp. zn. 49 T 4/2002, byl obviněný M. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., trestným činem omezování osobní svobody podle §231 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy mu byl podle §234 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému společně a nerozdílně s již pravomocně odsouzeným M. R., uložena povinnost zaplatit poškozenému J. K. škodu ve výši 387.447,- Kč a poškozené J. V. škodu ve výši 13.000,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. K. a J. V. odkázáni se zbytkem svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla Č. p., a. s., se sídlem ul. S., P., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně obviněný spáchal trestné činy tím, že
dne 21. 5. 2000 v době kolem 04:00 hodin, na hlavní silnici mezi obcemi H.-S. a H. n. M. oblečeni v černých kombinézách s nápisem „POLICIE“, maskováni černými kuklami a ozbrojeni střelnými zbraněmi, za použití násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, poté, co poškozená J. V. pro poruchu vozidla toto zastavila při kraji vozovky a poškozený J. K. z vozu vystoupil, přijeli pachatelé na místo blíže nespecifikovaným vozem, vydávali se za příslušníky Policie, spoutali na rukou poškozeného J. K. a jeho družku J. V., kterým navlékli na hlavu černé kukly a následně je převezli nezjištěným osobním vozidlem do objektu domu J. O. v S., okres N. J., přičemž jednak se zmocnili osobního vozidla tov. zn. Renault Laguna 2.2 TDI, tmavozelené metalízy, v hodnotě 372.097,- Kč a dále finanční částky ve výši 12.000,- Kč, autorádia zn. Sony typ XR C2300RDS s reprobednami v hodnotě 8.659,- Kč, přenosného přehrávače minidisků zn. Sony v hodnotě 6.500,- Kč, pěti minidisků v hodnotě 350,- Kč a fotopřístroje zn. Minolta v hodnotě 2.000,- Kč, a tímto svým protiprávním jednáním způsobili poškozenému J. K. škodu v celkové výši 387.447,- Kč a J. V. ve výši 14.000,- Kč,
následně téhož dne v době od 04:00 do 12:00 hod. po násilném zadržení shora uvedených poškozených a odcizení motorového vozidla a věcí z jejich majetku, v úmyslu usnadnit si nakládání s těmito věcmi, ozbrojeni střelnými zbraněmi, bez oprávnění bránili J. K. a jeho družce J. V. užívat osobní svobody tím, že oba poškozené proti jejich vůli drželi spoutané kovovými pouty s nasazenými černými kuklami na hlavě v nezjištěným osobním vozidle u objektu J. O. v S., okres N. J., a posléze kolem poledne je převezli do O., do lokality B. L., kde je vysadili a z místa odjeli,
dne 23. 5. 2000 v době kolem 02:00 hod. na hlavní silnici u obce Nový Jičín, oblečeni v černých bundách s nápisem „POLICIE“, maskováni černými kuklami a ozbrojeni střelnými zbraněmi, za použití násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, poté, co poškozený Ing. M. P. zastavil vozidlo na kraji vozovky v důsledku defektu na levém předním kole a z tohoto vystoupil, opětovně přijeli pachatelé na místo blíže nespecifikovaným vozidlem, vydávali se za příslušníky policie, spoutali na rukou poškozeného Ing. M. P. kterému navlékli na hlavu černou kuklu a následně jej převezli neznámým osobním motorovým vozidlem tov. zn. Audi A4 do objektu domu J. O. v S., okres N. J., přičemž odcizili osobní motorové vozidlo tov. zn. Audi A6, 2,8 vínové barvy, v hodnotě 1.009.587,- Kč a tímto svým protiprávním jednáním způsobili firmě F., a. s., se sídlem P., ul. O., škodu ve shora uvedené výši, když téhož dne výše specifikované vozidlo vyvezl do zahraničí již pravomocně odsouzený L. B.,
následně téhož dne v době od 02:00 hod. do 16:00 hod. po násilném odcizení shora uvedeného motorového vozidla, ozbrojeni střelnými zbraněmi, v úmyslu usnadnit si nakládání s odcizeným vozidlem, bez oprávnění bránili Ing. M. P. užívat osobní svobody tím, že poškozeného proti jeho vůli drželi spoutaného kovovými pouty na rukou a s nasazenou černou kuklou na hlavě v osobním vozidle v objektu domu J. O. v S., okres N. J., a posléze poškozeného převezli do H. n. M., kde ho vysadili a z místa odjeli,
od přesně nezjištěné doby do 9. 6. 2000 v domě v obci Ž., okres N. J., který dočasně užíval, bez řádného povolení a souhlasu příslušných úřadů hromadil a přechovával ve větším rozsahu střelné zbraně, zbraně hromadně účinné, součástky výbušnin a střelivo a to: samonabíjecí pistoli tuzemské výroby zn. ČZ vzor 52, ráže 7,65 x 25, 100 ks nábojů zn. Sellier a Bellot ráže 38 Speial Wad Cutter, 143 ks nábojů zn. Sellier a Bellot ráže 9 mm Makaron, 25 ks nábojů zn. Sellier a Bellot řáže 7,65 mm Browning, 25 ks nábojů zn. Cheddite ráže 12/70 ozn. Super Trap 24, 222 ks nábojů 9 x 19, 20 ks nábojů zn. Sellier a Bellot ráže 9 mm Browning Court, 6 ks nábojů ráže 7,65 mm Browning, 42 ks nábojů ráže 22 Long Rifle, 2 ks univerzálních zapalovačů ručních granátů s časovým účinkem jugoslávské výroby, 11 ks nábojů ráže 9 x 19, samopal něm. výroby zn. Heckel a Koch model ENMP5K ráže 9 x 9, se zásobníkem a 15 ks nábojů, samopal chorvatské výroby ERO ráže 9 x 19, výrobní číslo odstraněno, se zásobníkem a 32 ks nábojů, zásobník s 15 ks nábojů, zásobník s 50 ks nábojů, 20 ks nábojů ráže 9 mm Browning zn. Super, ozn. Gold Dot, 22 ks nábojů ráže 7,62 x 25 mm.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 3 To 75/2008, bylo odvolání obviněného podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
Obviněný podal proti tomuto usnesení prostřednictvím své obhájkyně dovolání z důvodu uvedeného v §265 odst. 1 písm. g) tr. ř. [správně má být §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] s tím, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. V dovolání především namítl, že soudy nesprávně zjistily skutkový stav věci, protože z provedených důkazů vyvodily závěry, které nemají oporu ve výsledcích dokazování. Podle obviněného nerespektovaly ani zásadu in dubio pro reo a porušily ustanovení §88 tr. ř., když jako důkaz použily odposlechy z doby páchání trestné činnosti, pro kterou byl odsouzen. Pokud jde o trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. b) tr. zák. namítl, že skutečný důkaz o přechovávání, hromadění nebo opatření samopalů a nábojnic chybí. Namítl také, že rozsudek není odůvodněn v souladu s ustanovením §125 tr. ř. zejména proto, že soud se v jeho odůvodnění řádně nevypořádal s obhajobou. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci i rozsudek Krajského soudu v Ostravě a sám rozhodl tak, že se obviněný zprošťuje obžaloby.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. To platí podle jejího názoru nejen o námitce provádění důkazů odposlechy, ale námitce nedostatečného dokazování ohledně trestného činu nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 tr. zák. V souvislosti s námitkou v doplnění dovolání obviněného ze dne 4. 11. 2008 spočívající v tvrzení, že nebylo spravedlivé uznat obviněného vinným ve smyslu §185 odst. 3 písm. b) tr. zák. uvedla, že tuto námitku nelze podřadit pod důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Konstatovala, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku se soustředil na faktické zpochybňování procesu hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř., přičemž takové námitky nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů.
Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl z odůvodněním, že bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Navrhla také, aby dovolací soud učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání konaném za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a souhlasila s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný uplatnil z převážné části skutkové námitky, jimiž se dovolací soud nemohl zabývat. Jde o námitky, jimiž obviněný napadl způsob, jakým soudy obou stupňů hodnotily důkazy. Obviněný rovněž vytkl soudům i rozsah dokazování, když uvedl, že neexistují důkazy, které by prokazovaly jeho vinu. Těmito námitkami se obviněný snaží zvrátit skutkový stav zjištěný soudem v napadeném rozsudku a prosazovat svoji verzi skutku. Judikatura Nejvyššího soudu České republiky vychází z názoru, že důvod dovolání podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudu, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Je zřejmé, že obviněný se těmito námitkami domáhá změny skutkových zjištění, přičemž teprve po změně skutkových zjištění by mělo dojít ke změně právního posouzení skutku. Takové námitky však nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř., neboť obviněný jimi napadá pouze správnost hodnocení důkazů a správnost a úplnost zjištění skutkového stavu věci. Pod uplatněný důvod dovolání nelze zahrnout ani namítané porušení zásady in dubio pro reo, neboť jde o zásadu procesněprávní a nejde o hmotně právní námitku.
Pokud jde o námitku obviněného týkající se porušení ustanovení §125 tr. ř. o odůvodnění rozsudku Nejvyšší soud připomíná, že ani touto námitkou se nemohl zabývat, neboť jde o námitku týkající se aplikace procesních předpisů a navíc dovolání pouze proti důvodům rozhodnutí není podle §265a odst. 4 tr. ř. přípustné.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný opřel dovolání podané z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. o námitky, které svým obsahem nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný z důvodů dovolání uvedených v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání, které konal za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek