ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1556.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1556/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. prosince 2008 o dovolání obviněného D. R. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 11 To 249/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 63/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 4 T 63/2008, byl obviněný D. R. uznán vinným pod bodem 1. a) rozsudku trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., pod bodem 1. b) trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., pod bodem 1. c) trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a pod bodem 2. trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §201 odst. 2 za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dobu jednoho roku. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl obviněný zařazen pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Policii České republiky – Správě Východočeského kraje, 501 01 Hradec Králové škodu ve výši 2.573 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 11 To 249/2008, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 11 To 249/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že odvolací soud nesprávně posoudil skutek jako trestný čin útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a) tr. zák., neboť je přesvědčen, že tento trestný čin nespáchal. Namítl, že policejní verze skutkového děje je vykonstruovaná, stejně tak označil za nevěrohodné důkazy, konkrétně policejní záznamy, svědecké výpovědi a protokoly o ohledání místa činu. Nebyl proveden důkaz – posudek z oboru balistiky, který by podle něj vyvrátil policejní verzi skutkového děje. Obviněný poukázal na to, že policisty popisovaný průběh střelby nesouhlasí s mechanismem vzniku jeho zranění levé nohy. Obviněný je přesvědčen, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily jeho jednání a v důsledku toho jej nesprávně uznaly vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 11 To 249/2008, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný v dovolání pouze formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve skutečnosti uplatnil námitky výlučně skutkové, jejichž prostřednictvím se primárně domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se nedopustil činu, tak jak jej zjistily soudy. Obviněný svými námitkami brojil proti správnosti skutkových zjištění soudů, které došly k závěru, že k napadení policistů skutečně došlo. Nejvyšší státní zástupkyně konstatovala, že obviněný nevznesl žádnou konkrétní námitku vůči právnímu posouzení skutku, tak jak byl zjištěn soudy. Jím vytýkané vady mají výlučně povahu skutkových vad, eventuálně procesně právních, nikoliv však hmotně právních. Dodala, že soudy učinily dostatečná a přesvědčivá skutková zjištění a skutečnost, že rozsah dokazování a způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami obviněného, nelze považovat za vadu tohoto trestního řízení.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného D. R. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.
Obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však v dovolání nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, nýbrž učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti rozsahu dokazování a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný zpochybnil celou řadu důkazů, zejména nevěrohodnost svědeckých výpovědí policistů, policejní záznamy popisující jeho jednání, jakož i protokol o ohledání místa činu, vytkl soudům nesprávná skutková zjištění. Za námitku skutkové povahy je nutno považovat i námitku obviněného, že nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru balistiky, kterou obviněný napadl rozsah provedeného dokazování. Obviněný se totiž dovoláním domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, která ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů. Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného D. R. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek