ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.18.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 18/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 1. 2008 o dovolání obviněného M. B. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2007, sp. zn. 7 To 262/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 3/2007 takto:
Podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. 3 T 3/2007, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle §58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. l tr. zák. v trvání dvou let a šesti měsíců. Výrokem podle §228 odst. l tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako trestný čin posoudil Okresní soud ve Frýdku - Místku skutek, který podle jeho zjištění spočíval v tom, že obviněný M. B. v době od 25. 8. 2004 do 28. 9. 2005 ve W. P. B. ve státě F., U., s úmyslem vylákat finanční úspory poškozené H. G. jí sliboval společnou budoucnost, podnikání, svatbu, rodinu a děti, ač byl v té době ženatý, a za použití těchto lživých informací obdržel od poškozené na údajnou stavbu společného rodinného domu a restaurace v obcích H. nebo B. postupně částku 20 350 USD, kterou poškozená předala obviněnému, a dále částku 685 000 Kč, kterou poškozená převedla na společníky obviněného, kteří ovšem ve skutečnosti stavěli jinou než slibovanou restauraci v obci N., přičemž obviněný vše činil s úmyslem takto získané peníze nevrátit, nakonec přestal s poškozenou udržovat jakýkoli kontakt a způsobil jí škodu ve výši 1 062 105 Kč.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2007, sp. zn. 7 To 262/2007, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Učinil tak s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. V mezích tohoto dovolacího důvodu namítl nedostatek příčinné souvislosti mezi omylem poškozené a její majetkovou dispozicí, dále nedostatek příčinné souvislosti mezi majetkovou dispozicí poškozené a jeho obohacením, ke kterému podle něho nedošlo, a konečně nedostatek subjektivní stránky trestného činu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby ve věci sám rozhodl v intencích podaného dovolání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí takovým činem značnou škodu.
Skutkový stav, který zjistily soudy, evidentně naplňuje tyto znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Skutková zjištění soudů jasně vyjadřují příčinnou souvislost mezi omylem poškozené a její majetkovou dispozicí, neboť poškozená poskytla své peníze obviněnému a jeho společníkům pouze proto, že se na podkladě nepravdivých vyjádření obviněného ohledně společné budoucnosti mylně domnívala, že poškozený s ní bude žít, ožení se s ní, založí s ní rodinu a bude s ní podnikat. Zjištění soudů zřetelně vyjadřují i příčinnou souvislost mezi majetkovou dispozicí poškozené a obohacením na straně obviněného, neboť poškozená částku 20 350 USD předala přímo obviněnému zčásti prostřednictvím šeků B. o. A. a zčásti v hotovosti, takže obviněný mohl s těmito prostředky volně nakládat, a částku 685 000 Kč z podnětu obviněného převedla na Ing. I. B. a J. M., kteří pro obviněného stavěli restauraci v obci N., a tím tuto stavbu fakticky financovala místo obviněného, tj. v jeho prospěch. Ze zjištění soudů je patrný i úmysl obviněného připravit poškozenou o její úspory prostřednictvím nepravdivých slibů o společné budoucnosti a úmysl nevrátit jí takto získané peníze, takže zjištěný skutkový stav naplňuje znaky trestného činu i po subjektivní stránce.
Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. l písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Nejvyšší soud nijak nepřihlížel k té části dovolání, v níž obviněný polemizoval s provedenými důkazy, s tím, jak je soudy hodnotily, a s tím, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, zejména pokud jde o jeho sliby poškozené. Tyto námitky byly mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., jímž je nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Podstatou dovolacího důvodu je nesprávná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistil soud, a nikoli otázka správnosti skutkových zjištění. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny skutkových zjištění soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Nejvyšší soud se proto otázkou správnosti právního posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. zabýval ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistil Okresní soud ve Frýdku-Místku a z kterého v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec