ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.503.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 503/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. května 2008 o dovolání, které podal obviněný P. M. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 4 To 706/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 5 T 71/2007 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 31. 7. 2007, sp. zn. 5 T 71/2007, byl obviněný P. M. uznán vinným po bodem ad I. výroku o vině trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., a pod bodem ad II. výroku o vině trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. Za tyto trestné činy a za sbíhající trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 5 T 25/2007, byl obviněný P. M. odsouzen podle §238 odst 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců. Podle §39a odst. 3 tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Současně byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 5 T 25/2007, jakož i všechny další výroky na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, ztratily svůj podklad.
Podle §226 písm. c) tr. ř. byl obviněný zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v Písku ze dne 26. 4. 2007, Zt 114/2007, kterou mu bylo kladeno za vinu, že v době od 15:00 hodin do 15:35 hodin dne 23. 2. 2007 v P. v zahrádkářské kolonii Na V. p. vnikl po vypáčení petlice na vstupních dveřích a rozbití skleněné výplně okna do zahradní chaty, kterou prohledal a odcizil plynová kamna Pohoda včetně 2 ks plynových bomb po 10 kg celkem za 4.000,- Kč, 5 ks seker za 1.500,- Kč a 30 ks knih za 6.000,- Kč, přičemž dne 23. 2. 2007 v 15:35 hodin byl v chatě zadržen hlídkou Policie České republiky, Obvodního oddělení v P., čímž způsobil L. P. škodu na odcizených kamnech včetně příslušenství a sekerách celkem nejméně 5.500,- Kč, poškozením vstupních dveří a okna škodu nejméně 300,- Kč, a H. P. škodu na odcizených knihách ve výši nejméně 6.000,- Kč, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný.
Obviněný podal odvolání proti odsuzující části rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 31. 7. 2007, sp. zn. 5 T 71/2007. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 4 To 706/2007, částečně zrušil napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř., a to ve výroku o vině trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. pod bodem I. výroku napadeného rozsudku a v celém výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř., nově rozhodl tak, že podle §37a tr. zák. zrušil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 5 T 25/2007, v celém rozsahu a obviněného P. M. uznal vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2, tr. zák. a odsoudil obviněného za tyto trestné činy a za trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně nichž zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nedotčen, podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §37a tr. zák. ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců. Podle §39a odst. 3 tr. zák zařadil obviněného pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s dozorem.
Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 4 To 706/2007, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obviněný v něm namítl, že zaslal soudu přípis, kterým vzal zpět své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Zároveň vytkl odvolacímu soudu, že mu uložil společný trest odnětí svobody, přestože podle jeho názoru jednání nelze posuzovat jako pokračující trestnou činnost. Obviněný rovněž namítl porušení ustanovení §264 odst. 2 tr. ř., neboť Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o zrušení rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 5 T 25/2007, jímž mu byl uložen trest za předcházející majetkovou trestnou činnost a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Plzni, sp. zn. 3 Pp 342/2002. Obviněný namítl, že takto bude muset vykonat trest, z jehož výkonu byl již podmíněně propuštěn.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 4 To 706/2007, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně označila dovolání za přípustné. K námitce obviněného o zpětvzetí odvolání uvedla, že z dostupných spisových materiálů nevyplývá, že by obviněný vzal zpět své odvolání. K další námitce ohledně způsobu ukládání trestu konstatovala, že odvolací soud správně uložil společný trest podle §37a tr. zák., neboť usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného pro dílčí útoky proti cizímu majetku popsané pod bodem I. 1) - 7) výroku o vině napadeného rozsudku obviněný převzal až dne 25. 2. 2007, a proto nic nebránilo posouzení skutku ze dne 5. 2. 2007 jako dílčího útoku pokračujícího trestného činu krádeže v souladu s ustanovením §12 odst. 11 tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného P. M. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné a aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a vycházel přitom z následujících skutečností:
Dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jiná pochybení soudů spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kriterií uvedených v §31 a §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Již ze zákonného vymezení uvedeného důvodu dovolání je zřejmé, že tento důvod dovolání není naplněn, neboť obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon připouští a současně ve výměře v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., která činí 6 měsíců až 3 léta odnětí svobody.
Nejvyšší soud zjistil, že ve spisu vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 5 T 71/2007 není založeno žádné zpětvzetí odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 31. 7. 2007, sp. zn. 5 T 71/2007, přičemž zpětvzetí odvolání není uvedeno ani ve spisovém přehledu. Tato námitka nenaplňuje uplatněný důvod dovolání.
Obviněný dále vytkl soudu druhého stupně nesprávné uložení společného trestu podle §37a tr. zák. Nejvyšší soud však shledal, že ačkoli obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ve skutečnosti jde o námitku jiného nesprávného hmotně právního posouzení podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž tento důvod dovolání obviněný neuplatnil. Judikatura považuje za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, pokud jde o výrok o trestu, jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Je tedy zřejmé, že námitky obviněného nelze podřadit pod důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nejvyšší soud České republiky je v řízení o dovolání vázán podle §265f odst. 1 tr. ř. vymezením obsahu dovolání i odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo §265b odst 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. května 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek